Zvýšení klíčivosti semen, jejich lepší odolnost, ale i další výhody může zemědělství přinést plazmatická modifikace rostlin. Výzkumem převratné technologie se zabývají pracovníci katedry biologie a fyziky Přírodovědecké fakulty UJEP. Výzkumníci se zaměřili na modifikaci povrchu semen různých rostlinných druhů nízkoteplotním plazmatem. Takováto povrchová úprava semene přináší hned několik výhod. Dochází …
více »Pomocí technologie CRISPR změnili škrob v bramborách
Škrob v bramborách se skládá ze dvou molekul, polysacharidů amylózy a amylopektinu. Ty jsou v různých odrůdách obsaženy v různých poměrech a od toho se pak odvíjí i primární využití brambor. Například voskovité brambory s vysokým obsahem amylopektinu se uplatňují při výrobě bioplastů, potravinářských přísad, lepidel, plnidel nebo alkoholu. A …
více »Tisk chytrých senzorů na dřevo
Chytrý ekologický senzor, který pomůže zemědělcům efektivně řídit závlahu. To je nový objev výzkumníků z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a jejich partnerů. Novinka v oblasti materiálového tisku je schopná změřit vlhkost i teplotu půdy, a tím pomoci zemědělcům k úsporám a vyšší produkci. Tým chemika Tomáše Syrového si nechává vynález …
více »Drony mohou rozsypávat bezdrátové senzory
Internet věcí a systémy bez baterií inspirované několika biologickými procesy. Bezdrátové senzory mohou sledovat, jak se mění teplota, vlhkost nebo jiné vlastnosti prostředí na velkých plochách typu polí nebo lesů. Tyto technologie mohou posunout řadu odvětví a otevřít éru skutečného digitálního zemědělství. Jedním ze souvisejících problémů však dosud bylo, že …
více »Historie českého šlechtění jabloní
V roce 2016 tomu bylo už 50 let od doby, kdy výzkumná stanice Ústavu experimentální botaniky ČSAV (dnes AV ČR) ve Střížovicích zahájila šlechtění jabloně na rezistenci k houbovým chorobám. Její historie je ovšem ještě starší – krajina v okolí Střížovic u Turnova byla odedávna proslulá ovocnářskou výrobou. Nacházejí se …
více »Editace genů a CRISPR – technologie, která Evropě utekla
Vysoce užitečné vědecké objevy jsou absurdně často – vlastně skoro vždy – doprovázeny bouřlivými diskusemi o tom, kdo si za ně zaslouží uznání. Nikde jinde to neplatí tolik jako u CRISPR, genetického nástroje, který spatřil světlo světa v roce 2012 a slibuje úžasné výsledky v zemědělství i medicíně. Diskusi v …
více »Civilizace prý vznikaly na obilninách, ne na hlízách
Nejstarší města, státy i „civilizace“ známe v oblastech s předchozím intenzivním zemědělstvím. Podle nové teorie to ale nestačilo, protože není plodina jako plodina. Přesněji řečeno, obilniny (zrna) měla v tomto ohledu fungovat jinak než okopaniny (hlízy). Tolik alespoň dle výzkumu z University of Warwick, Hebrew University of Jerusalem, Reichman University, …
více »Jak na hydroponické pěstování máty a bazalky
Optimální podmínky pro hydroponické pěstování vybraných druhů máty a bazalky ověřovali vědci z CATRIN Univerzity Palackého. U těchto rostlin, významných například ve farmacii či potravinářském průmyslu, sledovali zejména vliv vyššího množství dusičnanů či soli v půdě. Prokázali, že pro identifikaci nejvhodnějších podmínek pro pěstování je propojení metod fenomiky a metabolomiky. …
více »Rýže, které nevadí slaná voda, a výzkum rostlin snášejících extrémní sucho
Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. Čeští rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky AV ČR spolupracují s vědci ze Saúdské Arábie na výzkumu, jehož cílem je adaptovat plodiny na nepříznivé podmínky vyvolané změnou klimatu. Pěstovat rostliny, …
více »Vinné révě při nedostatku vody pomohou půdní houby
Lékem na nedostatek vody ve vinicích v době klimatické změny mohou být půdní houby. Vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici ve spolupráci se zahraničními kolegy zjistili, že výrazně přispívají ke zmírnění vodního stresu a navíc dodávají rostlině minerální látky z půdy jako je fosfor nebo stopové prvky. Tyto houby …
více »