Archiv článků: zoologie

Vzpomínky bezhlavého švába

Koordinace pohybů nohou se děje jen na úrovni hrudních nervových ganglií, což vysvětluje i to, že prakticky jakýkoli dekapitovaný hmyz je schopen chodit. Většina hmyzu žije jen krátce, takže na učení moc času nemá a do mnohých situací se dostane jen jednou za život. V případě obranných instinktů by dědičností …

více »

Neurální kódování pachů v myším mozku

Myši mají stabilní reprezentaci pro rozpoznání poddruhu, se kterým se již nemohou pářit. Mezinárodní tým zastoupený zoology Pavlem Stopkou a Romanou Stopkovou (oba z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV) objasnil, jak jsou vnímány pachy různých myších linií včetně jejich poddruhů a opačného pohlaví. Výsledky izraelsko-německo-české spolupráce byly publikovány v …

více »

Vědce popletl podivný ještěr, o nejmenšího dinosaura nešlo

Minulý rok vyšla v prestížnom vedeckom časopise Nature publikácia s nevídaným objavom. Išlo o najmenšieho dinosaura s veľkosťou kolibríka, ktorého dĺžka lebky bola len 17 mm. Vedci vrátane paleontológa z Univerzity Komenského v Bratislave Andreja Čerňanského teraz tento objav vyvracajú v časopise Current Biology. Nález pochádza z kriedového jantáru zo …

více »

Prvohorní jepice neměly jepičí život

Jepice (Ephemeroptera) představují velmi starobylou skupinu hmyzu. V rámci výzkumu, jehož výsledky byly nedávno zveřejněny, jsme se zabývali zkamenělinami prvohorních jepic z období permu. Jednalo se o zástupce rodu Misthodotes, nalezené v šedesátých letech na známém ruském nalezišti Tshekarda. Díky vynikajícímu zachování je možné na těchto jedincích, kteří mají na …

více »

Jak natočit kalmara

Architeuthis dux, kalmar, respektive krakatice obrovská, je největším známým bezobratlým živočichem (na hmotnost, na délku včetně ramen mohou být asi větší medúzy). Údaje o rekordech se různí, nicméně největší jedinci dosahují délky minimálně kolem 15 metrů včetně chapadel, mají alespoň pětimetrové tělo a hmotnost tak tunu. Údaje o mnohem větších …

více »

Proč sob vidí ultrafialově

K zajímavému účelu využívá ultrafialovou signalizaci ještěrka tilikva australská (Tiliqua scincoides). Na první pohled je velice nenápadná a s okolím dokonale splývá díky širokým hnědým pruhům táhnoucím se jí napříč tělem. Přesto se nevyhne střetům s početnou armádou přirozených nepřátel. Pasou po ní jak draví ptáci, tak i hadi nebo …

více »

Kuriózní: Savci mohou dýchat i zadkem

Zjištění, na první pohled vhodné k ocenění Ig Nobel, může mít vztah i k lidské medicíně. Dýchání „zadkem“, tedy skrz konečník a sliznici střeva, představuje samozřejmě mechanismus spouštěný v nouzi. A savci uvedenými v titulku se, alespoň prozatím, myslí hlodavci a prasata. Nová studie ukazuje, jak dodávka plynného kyslíku nebo …

více »

Sumka se dokáže regenerovat, i když ji roztřetíme

To, že nakrájený nezmar dokáže přežít v několika kopiích, není nijak překvapivé. Jenže sumka, to je skoro obratlovec, patří mezi pláštěnce a ti zase mezi strunatce. Než sumka přejde k usedlému životu, plave volně mořem a v mládí tak připomíná rybku. Od toho se pak odvíjejí úvahy, že obratlovci jsou …

více »

Nejdelší slepýš

Vedci opísali nový poddruh jaštera z Blízkeho východu. Unikátne slepúchovce si ľudia v oblastiach ich výskytu mýlia s hadmi a nezmyselne ich zabíjajú. Majú pritom viaceré znaky, ktoré ich od hadov jasne odlišujú. Medzinárodná skupina vedcov na čele so zoológom Danielom Jablonskim z Univerzity Komenského v Bratislave publikovala začiatkom apríla …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close