Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) dokáže kolegovi předat obsah své paměti, který bude navíc dědičný, v určitém ohledu zacházíme ještě dál než Lamarck. Červi samozřejmě nemluví a vše to funguje pouze pro jeden konkrétní případ. Hlístice C. elegans se ve svém prostředí pravidelně setkává s bakterií P. Aeruginosa. Ta sice …
více »Klimatické změny přivály na Ostravsko teplomilnou kobylku z jihu
Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) prokázali rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé. Teplomilný rovnokřídlý hmyz se i v důsledku globálního oteplování začíná ve velkém objevovat na Ostravsku. Završili tak pětiletý výzkum v terénu, se kterým jim pomohli i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti. Ostravští biologové si před pěti lety položili …
více »Umělá inteligence dokáže přiřadit kukaččí vejce konkrétní samici
Vědci dokážou pouhým porovnáním vzhledu vajec kukaček odhalit, která samice je snesla. Tento objev může výrazně zjednodušit, zrychlit a zlevnit práci odborníkům v terénu, kteří se zabývají výzkumem ekologie a evoluce ptačích druhů. Kromě genetických metod navíc využili „umělou inteligenci“, která postupně dosáhla lepších výsledků než hodnocení lidí. Kukačky jsou …
více »Sojky cizincům důvěřují méně
Krkavcovití ptáci nás často udivují svou inteligencí. U sojek je například známo, že mají teorii mysli a na základě svých vlastních zlodějských kousků se začnou chránit před krádežemi druhých. Přitom větší krkavcovití ptáci sojku svými kognitivními schopnostmi téměř jistě předčí… Viz také: Sojky mají teorii mysli Nový výzkum se zaměřil …
více »O vykořisťování mravence mravencem
Vedle společných hnízd obývaných dvěma nebo více uzavřenými společnostmi s vlastní matkou a odděleným plodem se v hojné míře objevují kolonie smíšené, v nichž je dělba komunálních prací velmi nerovnoměrná, takže jedni doslova žijí z práce druhých. Ano, bude také řeč o tolik populárním otrokářství u mravenců, ale nejen o …
více »Vzpomínky bezhlavého švába
Koordinace pohybů nohou se děje jen na úrovni hrudních nervových ganglií, což vysvětluje i to, že prakticky jakýkoli dekapitovaný hmyz je schopen chodit. Většina hmyzu žije jen krátce, takže na učení moc času nemá a do mnohých situací se dostane jen jednou za život. V případě obranných instinktů by dědičností …
více »Neurální kódování pachů v myším mozku
Myši mají stabilní reprezentaci pro rozpoznání poddruhu, se kterým se již nemohou pářit. Mezinárodní tým zastoupený zoology Pavlem Stopkou a Romanou Stopkovou (oba z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV) objasnil, jak jsou vnímány pachy různých myších linií včetně jejich poddruhů a opačného pohlaví. Výsledky izraelsko-německo-české spolupráce byly publikovány v …
více »Vědce popletl podivný ještěr, o nejmenšího dinosaura nešlo
Minulý rok vyšla v prestížnom vedeckom časopise Nature publikácia s nevídaným objavom. Išlo o najmenšieho dinosaura s veľkosťou kolibríka, ktorého dĺžka lebky bola len 17 mm. Vedci vrátane paleontológa z Univerzity Komenského v Bratislave Andreja Čerňanského teraz tento objav vyvracajú v časopise Current Biology. Nález pochádza z kriedového jantáru zo …
více »Na Slovensku objevili asijského invazního komára Aedes japonicus japonicus
Monitoring inváznych druhov komárov v roku 2020 odhalil nový druh invázneho komára aj na Slovensku. Ide o pôvodne ázijského komára Aedes japonicus japonicus, ktorý sa rýchlo šíri v rámci celého sveta, a v predchádzajúcich rokoch ho zaznamenali v Rakúsku a Maďarsku. Výskyt tohto druhu neovplyvňuje iba biodiverzitu, no môže mať …
více »Prvohorní jepice neměly jepičí život
Jepice (Ephemeroptera) představují velmi starobylou skupinu hmyzu. V rámci výzkumu, jehož výsledky byly nedávno zveřejněny, jsme se zabývali zkamenělinami prvohorních jepic z období permu. Jednalo se o zástupce rodu Misthodotes, nalezené v šedesátých letech na známém ruském nalezišti Tshekarda. Díky vynikajícímu zachování je možné na těchto jedincích, kteří mají na …
více »