Archiv článků: zoologie

Vzpomínky bezhlavého švába

Koordinace pohybů nohou se děje jen na úrovni hrudních nervových ganglií, což vysvětluje i to, že prakticky jakýkoli dekapitovaný hmyz je schopen chodit. Většina hmyzu žije jen krátce, takže na učení moc času nemá a do mnohých situací se dostane jen jednou za život. V případě obranných instinktů by dědičností …

více »

Neurální kódování pachů v myším mozku

Myši mají stabilní reprezentaci pro rozpoznání poddruhu, se kterým se již nemohou pářit. Mezinárodní tým zastoupený zoology Pavlem Stopkou a Romanou Stopkovou (oba z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV) objasnil, jak jsou vnímány pachy různých myších linií včetně jejich poddruhů a opačného pohlaví. Výsledky izraelsko-německo-české spolupráce byly publikovány v …

více »

Vědce popletl podivný ještěr, o nejmenšího dinosaura nešlo

Minulý rok vyšla v prestížnom vedeckom časopise Nature publikácia s nevídaným objavom. Išlo o najmenšieho dinosaura s veľkosťou kolibríka, ktorého dĺžka lebky bola len 17 mm. Vedci vrátane paleontológa z Univerzity Komenského v Bratislave Andreja Čerňanského teraz tento objav vyvracajú v časopise Current Biology. Nález pochádza z kriedového jantáru zo …

více »

Prvohorní jepice neměly jepičí život

Jepice (Ephemeroptera) představují velmi starobylou skupinu hmyzu. V rámci výzkumu, jehož výsledky byly nedávno zveřejněny, jsme se zabývali zkamenělinami prvohorních jepic z období permu. Jednalo se o zástupce rodu Misthodotes, nalezené v šedesátých letech na známém ruském nalezišti Tshekarda. Díky vynikajícímu zachování je možné na těchto jedincích, kteří mají na …

více »

Jak natočit kalmara

Architeuthis dux, kalmar, respektive krakatice obrovská, je největším známým bezobratlým živočichem (na hmotnost, na délku včetně ramen mohou být asi větší medúzy). Údaje o rekordech se různí, nicméně největší jedinci dosahují délky minimálně kolem 15 metrů včetně chapadel, mají alespoň pětimetrové tělo a hmotnost tak tunu. Údaje o mnohem větších …

více »

Proč sob vidí ultrafialově

K zajímavému účelu využívá ultrafialovou signalizaci ještěrka tilikva australská (Tiliqua scincoides). Na první pohled je velice nenápadná a s okolím dokonale splývá díky širokým hnědým pruhům táhnoucím se jí napříč tělem. Přesto se nevyhne střetům s početnou armádou přirozených nepřátel. Pasou po ní jak draví ptáci, tak i hadi nebo …

více »

Kuriózní: Savci mohou dýchat i zadkem

Zjištění, na první pohled vhodné k ocenění Ig Nobel, může mít vztah i k lidské medicíně. Dýchání „zadkem“, tedy skrz konečník a sliznici střeva, představuje samozřejmě mechanismus spouštěný v nouzi. A savci uvedenými v titulku se, alespoň prozatím, myslí hlodavci a prasata. Nová studie ukazuje, jak dodávka plynného kyslíku nebo …

více »

Sumka se dokáže regenerovat, i když ji roztřetíme

To, že nakrájený nezmar dokáže přežít v několika kopiích, není nijak překvapivé. Jenže sumka, to je skoro obratlovec, patří mezi pláštěnce a ti zase mezi strunatce. Než sumka přejde k usedlému životu, plave volně mořem a v mládí tak připomíná rybku. Od toho se pak odvíjejí úvahy, že obratlovci jsou …

více »

Nejdelší slepýš

Vedci opísali nový poddruh jaštera z Blízkeho východu. Unikátne slepúchovce si ľudia v oblastiach ich výskytu mýlia s hadmi a nezmyselne ich zabíjajú. Majú pritom viaceré znaky, ktoré ich od hadov jasne odlišujú. Medzinárodná skupina vedcov na čele so zoológom Danielom Jablonskim z Univerzity Komenského v Bratislave publikovala začiatkom apríla …

více »