Archiv článků: zoologie

Nakažlivá rakovina překročila rovník i Atlantik

Jedná se o nádory, které decimují mořské mlže. Jak se ukazuje, tyto nakažlivé rakoviny navíc dokáží přeskakovat i mezi příbuznými druhy. Ze severoamerických vod se choroba rozšířila na pobřeží Jižní Ameriky i Evropy. Striktně vzato bychom neměli mluvit o rakovině – tu způsobují buňky vlastního těla. Jde o spíše o …

více »

Vránám dělá technologie radost

Novokaledonské vrány nejenom užívají nástroje, ale navíc z toho mají potěšení. Podle všeho při tom zažívají obdobný pocit, jako máme při luštění křížovky nebo sudoku – jde prostě o to, aby věci do sebe správným způsobem zapadly. Uvádí to alespoň Dakota McCoy z Harvardu v práci publikované v Current Biology. …

více »

Poprvé zjištěno, že nástroje používají… prasata

Už dávno víme, že používání nástrojů není výlučně lidskou vlastností. Nástroje používají další primáti, krkavcovití ptáci, papoušci, sloni, mořské vydry, chobotnice… Nicméně existuje celá řada druhů pokládaných za velmi inteligentní, u nichž se podobné chování objevit nepodařilo. Kosatka nebo delfín by s tím měli problém asi z důvodů čistě anatomických, …

více »

Sloní krok – anebo běh?

Žokejové se spolu často dohadovali, jestli má kůň v trysku někdy všechna čtyři kopyta ve vzduchu. Stanford sám na to vyhlásil vysokou sázku… Ve vědeckém časopise Nature nedávno vyšel fascinující článek Johna Hutchinsona a jeho kolegů s názvem „Je rychlý pohyb slonů skutečně běh?“. Výzkumníci namalovali dvaačtyřiceti slonům v místě …

více »

Objev unikátního světélkujícího brouka odhaluje evoluci bioluminiscence u kovaříků

Sinopyrophorus je unikátní tím, že má pouze nepárový zadečkový orgán, který svítí zeleně. Unikátního světélkujícího kovaříka objevil nedávno tým vědců v subtropickém lese v Číně, kde dosud tito brouci nebyli zaznamenáni. Světélkující kovařík dostal název Sinopyrophorus schimmeli a podle odborníků reprezentuje nejen nový druh a rod, ale také dosud neznámou …

více »

Genom a určení pohlaví varanů

Varani si zřejmě v evoluci pohrávali s geny pro srážení krve, možná proto, aby se sami chránili před svým jedem, který vyvolává krvácení. Pracovníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Zoo Praha byli částí mezinárodního týmu, který publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra světa, varana komodského. Článek právě vyšel …

více »

Proč rypoš necítí bolest

Rypoš lysý představuje mezi savci opravdový unikát. Žije málem jako sociální hmyz, přišel o teplokrevnost, prý nestárne a navíc necítí bolest. Jakou to má evoluční výhodu? (Dále půjde nejenom o rypoše lysého, ale i o jiné druhy rypošů.) Viz také: Rypoš lysý prý nestárne Mozek rypoše lysého přežije i bez …

více »

Jikry halančíků se šíří zažívacím traktem labutí

O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close