Sciencemag.cz
Doporučujeme
Hypotéza je to z řady důvodů podivná. Vědce z International Center for Relativistic Astrophysics (Itálie) napadlo, že by v jádru Mléčné dráhy mohla být místo černé díry temná hmota. Mohlo by to vysvětlovat některé pozorované anomálie. Tak například v roce 2014 se plynový mrak G2 dostal na místo, kde by ho černá díra měla stáhnout pod horizont, ovšem nedošlo k tomu a objekt přežil.
Autoři nové studie vytvořili simulaci, v níž namísto černé díry umístili do středu Galaxie na příslušnou pozici Sagittarius A* shluk temné hmoty se stejnou hmotností asi 4 milionů Sluncí. Měl by být tvořen tzv. darkiny, částicemi spadajícími mezi fermiony s klidovou hmotností 56 keV. Takový objekt by se svými vlastnostmi až na několik detailů dnes předpokládané černé díře blížil.
Click to access 2105.06301.pdf
E A Becerra-Vergara et al, Hinting a dark matter nature of Sgr A* via the S-stars, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2021). DOI: 10.1093/mnrasl/slab051 . On Arxiv: arxiv.org/abs/2105.06301
Zdroj: Phys.org
Poznámky PH:
Laickým pohledem je námitek celá řada. Černá díra se vyznačuje tím, že má horizont událostí. Temná hmota sama o sobě jinak než gravitačně s běžnou hmotou třeba neinteraguje, ale padající kusy běžné hmoty by nám nemizely z očí, ne? Původní text tvrdí, že stávající pozorování na rozměrech kolem horizontu událostí ovšem jednoznačná nejsou. Ať tak či tak, zrovna tohle by se mělo dát empiricky rozsoudit celkem jednoduše.
Obří černé díry předpokládáme v centrech galaxií obecně. Je podle nové hypotézy Mléčná dráha výjimečná, nebo by bylo třeba přeformulovat naše představy o galaxiích (a černých dírách) jako celek?
Náhrada černých děr temnou hmotou je nám ovšem z hlediska snahy objevit temnou hmotu k ničemu, protože hmotnost černých děr již v modelech započítáváme. Temná hmota je to, co nám naopak chybí (něco neznámého; označit něco „známého“ za temnou hmotu problém nijak neřeší, spíš naopak. Tak jako tak musíme hledat další temnou hmotu.)
Jinak o samotné existenci černých děr máme důkazy jen nepřímé v tom smyslu, že nevidíme pod jejich horizont. Např. gravastary představující alternativu, cosi na způsob černých děr bez singularity v jádru. Nicméně definice „divný objekt s horizontem“ platí pro černou díru i gravastar.
Moje teorie zní, vše co tu je,je hmota v prostoru..pokud považujete tmu za černou hmotu,rozcházíme se v pohledech..
Hlavně bych se nedržel počítačových simulací, které mají se skutečností málo společného..