Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nevíme-li, jestli temná hmota vůbec existuje, tím méně si můžeme být jisti její podobou. Převažujícím modelem temné hmoty je dnes CDM (Cold Dark Matter), kdy částice temné hmoty reagují samy se sebou (i s běžnou baryonovou hmotou) pouze gravitačně. Nová studie nicméně tvrdí, že pozorování provedená v kupě galaxií El Gordo by šla lépe vysvětlit modelem SIDM (Self-Interacting Dark Matter), který předpokládá existenci nějaké speciální „temné díly“.
El Gordo je s hmotností přibližně 10 na 15 hmotností Slunce jednou z největších kup galaxií, které známe.
Podle standardního paradigmatu se během slučování kup galaxií bude chování srážející se plynné složky hmoty lišit od chování ostatních dvou složek – vlastních galaxií a temné hmoty. V tomto scénáři plyn rozptýlí část své počáteční energie. Modely CDM a SIDM se liší v tom, jak se budou vyvíjet hustoty jednotlivých složek. Získané výsledky, které kombinují pozorování s hydrodynamickými simulacemi, favorizují SIDM, nicméně také příliš nevyhovují jejím modelům. „Současné modely SIDM by měly být považovány pouze za aproximaci… s tím, že základní fyzikální procesy, které popisují interakci temné hmoty při sloučení velkých hvězdokup, jsou složitější, než lze adekvátně reprezentovat běžně předpokládaným přístupem založeným na rozptylu částic temné hmoty,“ uvádí autor studie Riccardo Valdarnini z italského (Terst) centra SISSA Astrophysics and Cosmology.
R. Valdarnini, An N-body/hydrodynamical simulation study of the merging cluster El Gordo: A compelling case for self-interacting dark matter?, Astronomy & Astrophysics (2024). DOI: 10.1051/0004-6361/202348000
Zdroj: International School of Advanced Studies (SISSA) / Phys.org
