Až dosud se předpokládalo, že současní obyvatelé Japonska jsou potomky mezolitiků z kultury Džomon (do asi 900 př. n. l.; nicméně kultura měla v pozdním období i určité neolitické rysy, snad se i pěstovaly některé plodiny; a už ve velmi dávné minulosti se vyráběla keramika) a zemědělců z období Jajoi (cca 900 př. n. l. – 250 n. l.), kdy se do Japonska dostala rýže a znalost kovů. Nové analýzy starých genomů teď ale ukázaly, že by zde mohl být ještě třetí významný genetický zdroj: do Japonska přicházelo nové obyvatelstvo ještě i v následujícím období Kofun ve 3.-7. stol. n. l., kdy se již formoval jednotný japonský stát (ale ještě se nepoužívalo čínské písmo).
Výsledky jsou založeny na nové analýze 12 genomů z období před i po počátku zemědělství. Zajímavým závěrem je i to, že vzorky z období Džomon vykazují velkou genetickou příbuznost. To ukazuje, že až do zavedení rýže byla japonská populace jednak malá, jednak že země byla od zbytku světa izolovaná. Nicméně na formování moderní populace se mezolitici (alespoň podle nového výzkumu) podíleli, nebyli prostě jen vytlačeni a přečísleni přicházejícími zemědělci.
„Ancient genomics reveals tripartite origins of Japanese populations,“ Science Advances (2021). www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abh2419
Zdroj: Trinity College Dublin / Phys.org a další
Poznámky PH:
Uvádí se, že v období Jajoi probíhala migrace především z Korejského poloostrova. Pokud by totéž platilo i pro období Kofun, rozlišovali bychom geneticky obě vlny? Mohlo už zase jít o odlišné obyvatele, kteří mezitím přicházeli do Koreje z Číny; nebo rovnou o lidi přicházející z Číny. Japonština přijímala mnohem víc slov z čínštiny než z korejštiny. (Další dohledávání: Příchozí z období Kofun mohli být přímo Číňané, říká Shigeki Nakagome z Trinity College Dublin).
Někdy se uvádí, že potomky nositelů kultury Džomon jsou Ainové dnes obývající sever Japonska a ruské ostrovy dále na sever; zní to celkem logicky, ale určitě nejde o jedinou možnost.
Zajímavé je, jak je tomu s jazyky, jejich původem a dalšími vazbami. Moc nám toho bohužel neřeknou. Japonština (tedy přesněji japonština + jazyky z Rjúkú) je izolovaná, předpoklady o její příbuznosti s korejštinou jsou jen hypotézy, respektive starší formy jazyků si nejsou nijak bližší. Korejština je také izolovaný jazyk. A jazyk Ainu rovněž.
Geneticky i jazykově může Japonsko souviset i s Austronésany (ti obývali jižní Čínu a Tchajwan), opět jde ale pouze o hypotézy (japonština jako výsledek kombinace 2 nebo 3 zdrojů, jazyků korejských, sibiřských a austronéských). Wikipedia.cz