Viry, zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Třikrát koronavirus: tlumí bolest, nemá rád oxid dusnatý a role superudálostí

Proč má koronavirus relativně dlouhou inkubační dobu a nemocní, kteří ještě nepociťují žádné příznaky, ho dále šíří? Podle nové studie zde roli hraje i to, že virus SARS-CoV-2 tlumí bolest, přinejmenším v počátečním stadiu nemoci (ale někdy i po celou dobu; „bezpříznakovost“ je pak asi pouze subjektivní, teplotu třeba člověk mít může). Za příslušný účinek podle nové studie může interakce proteinu z čepičky viru s receptory VEGF-A/Neuropilin-1 na povrchu buněk. Již na počátku pandemie se zjistilo, že virus se váže na receptor ACE-2 (angiotensin-converting enzyme 2), v červnu však nové studie ukázaly, že to není jediná cesta, ale podobně virus zneužívá i receptoru neuropilin-1. Na tento receptor se normálně váže VEGF-A (vaskulární endoteliální růstový faktor A), který za příslušných okolností vyvolává bolest pomocí excitace neuronů. Koronavirus mu vazebné místo obsadí.
Poslední údaje z USA tvrdí, že bezpříznakových je až 40 % případů SARS-CoV-2 (viz také: Bez příznaků je u koronaviru 20 % infikovaných).
Nové zjištění je zajímavé z hlediska boje s koronavirem, ale hlavně nabízí cestu, jak na stejném základě vyvíjet nové prostředky proti bolesti. A to za situace, kdy se nadužívání opiátů/opioidů považuje hlavně v USA za velký problém. Některé inhibitory neuropilinu, který by mohly účinně potlačovat bolest, už jsou přitom schválené jako léky na rakovinu. (Není to asi náhoda, ví se, že neuropilin, který primárně hraje roli při růstu cév, souvisí i s rakovinou nebo arttritidou.)

Aubin Moutal et al. SARS-CoV-2 Spike protein co-opts VEGF-A/Neuropilin-1 receptor signaling to induce analgesia, Pain (2020). DOI: 10.1097/j.pain.0000000000002097
Zdroj: University of Arizona/MedicalXpress.com

Marek Kochańczyk, Frederic Grabowski a Tomasz Lipniacki z Polské akademie věd pomocí počítačových simulací a analýzy dat z pandemie došli k názoru, že reprodukční číslo koronaviru závisí hlavně na „superudálostech“. Tím se myslí situace, kdy jeden nemocný může najednou infikovat velké množství dalších lidí. V březnu a dubnu mohlo být na některých místech/v některých okamžicích reprodukční číslo viru až 11.
V Itálii i Španělsku se situace začala normalizovat právě po zákazu superudálostí typu fotbalových zápasů či koncertů. Došlo by k tomu i bez uzamčení „normální“ ekonomiky.
Marek Kochańczyk et al. Super-spreading events initiated the exponential growth phase of COVID-19 with ℛ 0 higher than initially estimated, Royal Society Open Science (2020). DOI: 10.1098/rsos.200786
Zdroj: MedicalXpress.com
Poznámka PH: Samozřejmě jde o model, budou určitě existovat i jiná názory. Také je otázka, co přesně už může být ona kritická superudálost (nákupní centrum obecně? nákupní centrum bez roušek? přednáškový sál VŠ?).

A do třetice ke koronaviru: látkou, která přímo zabíjí virus SARS-CoV-2, je oxid dusnatý. Nová studie tvrdí, že ostatní léky proti koronaviru spíše potlačují škody, pomáhají imunitnímu systému, brání průniku viru do buněk, apod., nicméně nelikvidují přímo virus jako takový („nezabíjejí virus“ – formulace zde závisí i na tom, zda pokládáme viry za živé). Již v roce 2003 byla vyzkoušena terapie oxidem dusnatým i proti „původnímu“ viru SARS, NO hubí jak viry, tak i bakterie. (Navíc obecně při selhání plic nízké dávky inhalovaného oxidu dusnatého také zvyšují nasycení krve kyslíkem, bez ohledu na jeho antimikrobiální působení). V roce 2003 se experimentovalo i s podáváním S-nitroso-N-acetylpenicilaminu, z něhož se oxid dusnatý uvolňuje. Nyní se ukázalo, že sloučenina je účinná i proti koronaviru. Vedle jejího podávání se nabízí přímá i inhalace směsi obsahující NO.

Dario Akaberi et al. Mitigation of the replication of SARS-CoV-2 by nitric oxide in vitro, Redox Biology (2020). DOI: 10.1016/j.redox.2020.101734
Zdroj: Uppsala University/MedicalXpress.com
Poznámky PH: Zde při aplikaci NO třeba vzít v úvahu, že se rychle oxiduje na oxid dusičitý NO2 (viz známé experimenty při reakci ušlechtilých kovů s kyselinou dusičnou, vzniká NO, ale zaznamenáváme už unikající červenohnědý NO2). Ve vyšších dávkách je NO také jedovatý. Vznikající NO2 ještě víc, krom toho je hodně leptavý (vzniká kyselina dusičná).

Nanodiamanty sledují redoxní reakce v buňkách

Nitroxidy vykazují zvláštní magnetické chování a jejich magnetická komunikace s centry dusík-vakance v diamantech se …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close