Tullimonstrum gregarium, rekonstrukce. Credit: Takahiro Sakono, 2022 (poznámka: na jiných rekonstrukcích chobot připomíná spíše krk.)

Tullyho monstrum prý nebylo obratlovcem

Tullimonstrum gregarium byl velmi bizarně vypadající živočich s očima na stopkách, které vyrůstaly až pod krkem (nebo snad za chobotem?). Žil asi před 300 miliony lety (karbon). Toto opravdové monstrum již asi půl století představuje pro paleontology záhadu. Dosud převládalo vysvětlení, že se jednalo o jakého rybovitého obratlovce, nejspíš patřící k bezčelistnatým (kruhoústí: mihule a sliznatky). Různé další výzkumy to střídavě potvrzovaly i vyvracely.
Příslušné fosilie objevil v 50. letech Francis Tully v lokalitě Mazon Creek Lagerstätte v Illinois. Délka tvora je asi 15 cm (poznámka: jinde se uvádí i dvojnásobek). Tullimonstrum měl ovšem měkké tělo a to, co se zachovalo, je otisk živočicha v bahně dávného mořského dna – což je šťastná náhoda a vyžaduje dost speciální podmínky. Proto je nález také „osamocený“; známe sice asi 150 jedinců, ale všechny pouze z této lokality.
Nyní japonský tým z Tokijské univerzity a Nagojské univerzity tvrdí, že pomocí 3D zobrazování odhalil detailní charakteristiky tohoto živočicha. Výsledek má znít, že se o obratlovce nejednalo. O jeho přesném zařazení a však ještě není rozhodnuto.
„Na základě mnoha důkazů je hypotéza o obratlovci Tullyho monstra neudržitelná. Nejdůležitějším bodem je, že Tullyho monstrum mělo v oblasti hlavy segmentaci, která vycházela z jeho těla. Tato vlastnost není známa u žádné linie obratlovců,“ uvádí spoluautor studie Tomoyuki Mikami z University of Tokyo.
Jak se píše v průvodní tiskové zprávě, vědci pomocí 3D laserového skeneru vytvořili barevné trojrozměrné mapy fosilií, které prostřednictvím barevných variací ukazovaly drobné nerovnosti, jež se vyskytovaly na jejich povrchu. Rentgenová mikrovýpočetní tomografie (která využívá rentgenové záření k vytvoření příčných řezů objektem, takže lze vytvořit 3D model), byla také použita k pohledu na chobot (podlouhlý orgán umístěný v hlavě). Tato 3D data ukázala, že znaky, které se dříve používaly k identifikaci Tullyho monstra jako obratlovce, ve skutečnosti obratlovcům neodpovídají. Ve hře zůstává možnost, že by živočich mohl být obratlovcům alespoň blíže příbuzný, šlo by třeba o něco jako kopinatce (strunatci patřící mezi bezlebečné). Ale stejně tak může jít o blíže nespecifikovaného prvoústého, např. členovce, ovšem s radikálně pozměněnou morfologií.

Tomoyuki Mikami et al, Three‐dimensional anatomy of the Tully monster casts doubt on its presumed vertebrate affinities, Palaeontology (2023). DOI: 10.1111/pala.12646
Zdroj: University of Tokyo / Phys.org

Magická čísla: Syntetizovali 2 nové izotopy, osmium-160 a wolfram-156

V magických číslech pro počty protonů a neutronů v atomových jádrech začíná být poněkud zmatek. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close