Způsob, jakým se zmenšuje mozek u osob, u nichž se rozvine Alzheimerova choroba, nemá žádný specifický nebo jednotný vzorec, zjistila nová studie vědců z University College London a nizozemské Radboud University. Výzkum srovnával individuální vzorce zmenšování mozku v průběhu času u lidí s mírnými poruchami paměti nebo Alzheimerovou chorobou se zdravými lidmi.
Mezi lidmi s mírnými problémy s pamětí je podle studie větší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby u těch, u nichž se rychleji objevuje větší počet „výrazných“ (outlier) změn. To znamená, kde se určité oblasti zmenší více, než je obvyklé při zohlednění věku a pohlaví. Současně se však také ukázalo, že navzdory určitým podobnostem neexistuje jednotný vzorec, jak se mozek zmenšuje u lidí s již rozvinutou Alzheimerovou chorobou.
Podle vědců by nová zjištění mohla umožnit vývoj personalizovaných léků, které by se zaměřovaly na konkrétní oblast mozku postiženou u daného jednotlivce.
Předchozí studie na úrovni skupin ukázaly, že u pacientů s Alzheimerovou chorobou dochází v porovnání se zdravými kontrolami k nadměrnému smršťování (zmenšování) mozku, což lze měřit pomocí snímků magnetické rezonance. Jenomže není oblast jako oblast, tomu pak odpovídá i míra a vývoj poškození kognitivních funkcí/paměti.
Nové výsledky vycházejí z dat z Alzheimer’s Disease Neuroimaging Initiative (ADNI). Autoři studie porovnali 3 233 snímků mozku pořízených pomocí magnetické rezonance od 1 181 osob s Alzheimerovou chorobou nebo mírnými problémy s pamětí s referenčními údaji ze snímků mozku od 58 836 zdravých osob. Snímky MRI byly obvykle pořizovány v ročních intervalech, přičemž většina účastníků měla dva nebo tři snímky.
Každý sken byl poté zpracován pomocí speciálních zobrazovacích nástrojů, které dokážou stanovit strukturu (tloušťku a objem) mozku ve 168 různých oblastech. Tato data umožnila vědcům vytvořit individuální mozkové mapy pro každého účastníka.
Pacienti s Alzheimerovou chorobou měli na začátku studie v průměru 15 až 20 postižených oblastí mozku a po třech letech přibližně 30. Naproti tomu pacienti s mírnými problémy s pamětí začínali s přibližně 5 až 10 oblastmi a během tohoto období se u nich v průměru nahromadily pouze 2–3 další. Vyšší počet postižených oblastí byl u obou skupin spojen s horší pamětí.
Nicméně znovu: „Pokud se podíváme na to, které oblasti mozku se u různých lidí s Alzheimerovou chorobou nejvíce zmenšily, neexistuje žádný jednotný vzorec,“ říká hlavní autor studie James Cole z UCL.
Jinak – u všech lidí dochází s věkem k určitému zmenšování mozku, a to podobných oblastí jako u nemocných. Tyto podobnosti zahrnovaly hipokampus, amygdalu i další části středního spánkového laloku, o nichž je známo, že jsou rozhodující pro paměť, orientaci v prostoru i emoce. I když zrovna hipokampus je u Alzheimerovy poruchy nejspíš hodně důležitý, rozdíl mezi zdravými a nemocnými byl hlavně kvantitativní, spíše než „klíčové oblasti“ ze studie vyplývá význam „celkového počtu postižených oblastí“.
Individuální variabilita může také vycházet z toho, že někteří lidé s Alzheimerovou poruchou mají i jiná poškození mozku, „jinou nezávislou demenci“ (důsledek cévních příhod, poranění mozku, alkoholismu…).
Serena Verdi et al, Personalizing progressive changes to brain structure in Alzheimer’s disease using normative modeling, Alzheimer’s & Dementia (2024). DOI: 10.1002/alz.14174
Zdroj: University College London / MedicalXpress.com, přeloženo / zkráceno