Sciencemag.cz
Doporučujeme
V nedávné studii bylo 151 lidských účastníků postaveno proti ChatGPT-4 ve třech testech určených k měření divergentního („rozbíhavého“) myšlení, které je považováno za ukazatel kreativity.
Divergentní myšlení je charakterizováno schopností generovat jedinečné řešení otázky, která nemá jedno očekávané řešení, například „Jak se nejlépe vyhnout rozhovoru s rodiči o politice?“ Ve studii poskytoval systém GPT-4 originálnější a propracovanější odpovědi než lidští účastníci.
Pro novou studii byly použity tři testy: úloha „Alternativní použití“, která účastníky žádá, aby vymysleli kreativní využití předmětů denní potřeby, jako je provaz nebo vidlička; úloha „Důsledky“, kde se chce, aby si účastníci představili možné důsledky hypotetických situací, například „co kdyby lidé už nepotřebovali spát?“; a úloha „Divergentní asociace“, která žádá, aby lidé navrhli 10 podstatných jmen, která jsou si sémanticky co nejvzdálenější. Například mezi slovy „pes“ a „kočka“ není velká sémantická vzdálenost, zatímco mezi slovy „kočka“ a „ontologie“ ano.
Autoři studie (Kent F. Hubert, Kim N. Awa a Darya L. Zabelina z University of Arkansas) nakonec zjistili, že celkově systém GPT-4 v každé z úloh divergentního myšlení poskytoval originálnější a propracovanější odpovědi než lidé, a to i co se týče plynulosti jazyka odpovědí.
Výsledky jsou nicméně spojeny s určitými výhradami. Autoři studie uvádějí: „Je důležité si uvědomit, že všechna kritéria použitá v této studii jsou měřítkem tvůrčího potenciálu. U lidí je také měřítkem kreativity to, jak se zapojují do různých činností a jakých přitom dosahují výsledků/úspěchů.“ Hodnotili se tedy vlastně tvůrčí předpoklady/potenciál. Tvůrčí potenciál umělé inteligence ovšem musí podněcovat lidé, AI „netvoří sama od sebe“. Někteří lidé mají velký tvůrčí potenciál, ale jiní nakonec dosáhnou víc.
Výzkumníci také nehodnotili přiměřenost odpovědí GPT-4. Takže zatímco umělá inteligence mohla poskytnout více odpovědí a originálnějších, lidští účastníci se mohli cítit omezeni tím, že jejich odpovědi by měly být založeny na reálném světě.
Každopádně do budoucna se ale zdá být slibné využití umělé inteligence také pro uměleckou inspiraci nebo může fungovat i jako pomocník člověka v průběhu celého tvůrčího procesu.
Kent F. Hubert et al, The current state of artificial intelligence generative language models is more creative than humans on divergent thinking tasks, Scientific Reports (2024). DOI: 10.1038/s41598-024-53303-w
Zdroj: University of Arkansas / TechXplore.com, přeloženo / zkráceno
V rozhovorech s kamarády marně vysvětluji, že umělá „inteligence“ nemusí nikdy dosáhnout lidské úrovně, ale nesmírné „své nelidské“ úrovně, kterou člověka zcela převálcuje a z přírody jako přežitý mezistupeň odstraní 🙁
Při pohledu na neschopné světové politiky si nejsem jist, zda se to již nerealizuje.
Starší si ještě mohou vzpomenout na zasvěcené články v odborné literatuře před třiceti lety o tom, že umělá inteligence je z principu nemožná a že nikdy nebude.
Motorka opět porazila člověka v rychlosti.
Oheň opět překonal člověka v teplotě.
Jeřáb opět porazil člověka ve zdvihu.
Takže asi tak.