Sciencemag.cz
Doporučujeme
Co se týče samotné objemové hustoty dat, DNA umožňuje uložit řádově milionkrát více bitů než současné pevné disky (u disku asi 1,25 terabajtu na krychlový cm, v případě DNA 1,25 exabajtu – což je zhruba objem dat, který nyní mají Google, Amazon, Microsoft a Facebook).
Saptarshi Biswas z Meghnad Saha Institute of Technology (Kalkata) a Subhrapratim Nath, Jamuna Kanta Sing a Subir Kumar Sarkar z Jadavpur University nyní možnosti DNA jako paměťového média ještě rozšířili. Přidali ke 4 stávajícím 4 nové báze (tj. 2 a 2 k nim komplementární). Ds (thienylimidazopyridin) je komplementární s Px (nitropropynylpyrrol) a Im (imidazopyrimidin) se páruje s Na (naphthyridin). Autoři studie uvádějí, že tímto by se objemová hustota dat v DNA mohla přiblížit 370 exabajtům na cm krychlový (počítáme-li hustotu DNA jako 1,7 g/cm na 3). Vazby mezi novými bázemi jsou dostatečně stabilní a také dostatečně specifické – netvoří se páry mezi původními a novými bázemi, narušena není stabilita DNA ani její geometrické uspořádání v podobě známé dvojité šroubovice.
Vedle RAM, MRAM, DRAM apod. se v článku používá nová zkratka NAM (nucleic acid memory, respektive tedy extendend nucleic acid memory) – to jen pro případ dalšího dohledávání souvisejících technik.
Saptarshi Biswas et al. Extended nucleic acid memory as the future of data storage technology, International Journal of Nano and Biomaterials (2020). DOI: 10.1504/IJNBM.2020.107412
InderScience/Phys.org
Poznámka PH: Samo o sobě je přidání nových bází dobré spíše pro demonstrační účely. Hustotou uložených dat DNA překonávala konkurenční technologie i bez toho, má ale zase jiné podstatné nevýhody (čtení, zápis, oprava dat…). Nové báze se nejčastěji zkoumají v souvislosti s rozšířením celého genetického kódu. Mohly by se jim nakonec přiřadit i nové aminokyseliny a vytvářet nové proteiny, nebo by pak nové báze mohly spouštět speciální akce (nyní vedle samotného genetického kódu odpovídají triplety i příkazům start a stop).
