Uvnitř vnitřního zemského jádra je ještě menší koule

Měření různých rychlostí, kterými seismické vlny pronikají do vnitřního jádra Země a procházejí jím, má dokazovat existenci další samostatné vrstvy uvnitř Země. Nejvnitřnější vnitřní jádro (innermost inner core) má být pevná kovové koule ve středu vnitřního jádra. Tím by se nám jádro rozdělilo na 3 části (a celkový počet vrstev Země by pak byl 5 nebo 6 podle toho, zda bychom brali zvlášť spodní a svrchní plášť).
Existence vnitřní kovové kuličky byla navržena už před 20 lety. Nová práce seismologů z Australské národní univerzity v Canbeře má tuto hypotézu potvrzovat. Vědci zkoumali vlny zemětřesení, které od epicentra skrz Zemi putovaly na protilehlé místo na povrchu a pak zase zpět. „Vyvinuli jsme novou techniku zesílení signálů zaznamenaných hustými sítěmi seismografů. Díky tomu jsme poprvé pozorovali seismické vlny, které se odrážejí tam a zpět přes celou Zemi až pětkrát. Předchozí studie dokumentovaly pouze jeden odraz (antipod),“ uvádí spoluautor studie Thanh-Son Phạm.
Vědci přitom v rámci studie zkoumali také anizotropii slitiny železa a niklu, která tvoří vnitřní jádro. Tato anizotropie popisuje, jak se seismické vlny zrychlují nebo zpomalují v materiálu vnitřního jádra Země v závislosti na směru, kterým se šíří. Může být způsobena odlišným uspořádáním atomů železa při vysokých teplotách a tlacích nebo preferovaným uspořádáním rostoucích krystalů. Analýzou těchto dat vedla k závěru, že krystalická struktura uvnitř nejvnitřnější oblasti jádra je pravděpodobně odlišná od vnější vrstvy (=vnějšího vrstvy vnitřního jádra, abychom se v tom vyznali). Tím se má vysvětlovat, proč se vlny při průniku do nejvnitřnější části jádra zrychlují nebo zpomalují v závislosti na úhlu vstupu (jinak řečeno, vlny z různých zemětřesení vstupující pod různými úhly pak procházejí jádrem různou dobu/různě rychle).

Thanh-Son Phạm, Up-to-fivefold reverberating waves through the Earth’s center and distinctly anisotropic innermost inner core, Nature Communications (2023). DOI: 10.1038/s41467-023-36074-2. www.nature.com/articles/s41467-023-36074-2
Zdroj: Australian National University / Phys.org

Poznámky PH:
Samotná anizotropie nedokazuje, nejvnitřnější vrstvu; jde ale o to, že v nejvnitřnějším jádře má být anizotropie jiná než ve zbytku vnitřního jádra (tj. „další fázový přechod“).
Dle dalšího dohledávání: Nejvnitřnější jádro je možná spíše ze železa než ze směsi železa a niklu. Průměr jadérka by oproti celému vnitřnímu jádru mohl být asi třetinový (2 500 km vs. 7 000 km).

Kde se před vznikem života vzaly sacharidy?

Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close