Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá rvačka na stadionu se stovkami fanoušků a desítkami mrtvých není válka).
Viz také: Krvavý neolit
Nicméně – vyvražďují se mezi sebou skupiny šimpanzů i smečky vlků, takže by bylo divné, kdyby to nedělali Homo sapiens. Ti navíc mohli i násilně vyhubit neandrtálce či další podobné druhy. (Označili bychom to za válku? Někdo by mohl říct, že válka se vede v rámci jednoho druhu – jenže co potom válka s mimozemšťany? Takže asi ano, válka je střet skupin inteligentních jedinců, vedený pomocí technologií, neandrtálci by nám sem zapadli – i střety mezi nimi navzájem, jistěže.)
V poslední době si na mnoha místech číst, jak byl neolit hrozný, což má jakoby podsunout myšlenku, že v paleolitu to bylo lepší (tedy i co se týče válčení). Na toto téma někdy jindy (s pokusem o polemiku). Střety lovců a sběračů ovšem nejsou nijak nekrvavé.
Již v roce 2021 např. začal průzkum naleziště Nataruk, asi 30 km západně od jezera Turkana v Keni. Kolem r. 8 000 př. n. l., plus minus 500 let, zde proběhl masakr 27 lidí, z toho nejméně 8 žen a 6 dětí. To se zde samozřejmě žádné zemědělství ještě neprovozovalo. Spoluautorem studie o tomto výzkumu byl v roce 2012 mimochodem Robert Foley z University of Cambridge, jeho kniha Lidé před člověkem vyšla i v češtině (Argo 1998).
M. Mirazón Lahr et al. Inter-group violence among early Holocene hunter-gatherers of West Turkana, Kenya, Nature (2016). DOI: 10.1038/nature16477
Zdroj: University of Cambridge / Phys.org
Ještě starší je pak konflikt ze súdánského Jehel Sahaba, datovaný do doby asi 11 500 př. n. l., kde na základě výzkumu pozůstatků 61 lidí můžeme nejspíš mluvit o dlouhotrvajícím konfliktu (někteří lidé mají zhojená zranění, než byli ovšem definitivně zabiti).
Jak se tedy ukazuje, války nezačaly až s vlastnictvím a zásobami/majetkem, jichž se bylo možné zmocnit. Konec konců se bojovalo i o území (to opět činí i zvířata), nejspíš i o ženy (nakonec i celou trojskou válku můžeme brát takto – nebo jistěže i jako mocenský střet, kde Helena byla záminkou, eventuálně to pak tak prostě znělo lépe pro umělecké zpracování). Některá území byla zvláště bohatá na zdroje (viz výše zmíněné jezero), takže pak i bitvy lovců a sběračů připomínaly svou motivací války zemědělců. V takových oblastech se vítězové mohli zmocnit i větších zásob.
Z tohoto pohledu se zdá, že spíše než samotné zemědělství hrálo roli, nakolik byli lidé v dané oblasti usazení. Pak byly války krvavé i před neolitem, respektive střety můžeme považovat za celkem regulérní války. Obětí bylo více i proto, že slabší strana byla méně ochotná utéct.
V paleolitu intenzitu střetů a množství zapojených lidí a potenciálních obětí přece jen regulovalo nízká hustota osídlení. Skupiny se musely vůbec potkat, navíc byly poměrně málo početné (menší maximální počet obětí). Mimochodem, co se týče nedávných dokladů antropologů, války mezi lovci a sběrači vyústily po pobití mužů často k začlenění žen a/nebo dětí poražených mezi vítěze. Ovšem v Nataruku byl ušetřen málokdo, pokud vůbec někdo. Kostry z Nataruku nesou stopy lámání končetin, fraktur lebek, střelných i bodných ran, nikdo se neobtěžoval s pohřbem. Navíc ale rány nepadly jen v samotném boji. Některé oběti byly zřejmě před smrtí spoutány, jednou z nich byla žena v pokročilém stadiu těhotenství. V tomto případě tedy nešlo o „válku o ženy“; nakolik lze pohlaví obětí určit, poměr dospělých žen a mužů mezi oběťmi je cca 1:1.
Další analýzy naznačují, že útočníci měli obsidiánové nástroje, které se zde jinak v dané době moc nepoužívaly. Mohlo by to naznačovat, že přišli z větší dálky, nešlo přímo o sousedy.
Scientific Reports, DOI: 10.1038/s41598-021-89386-y
Poznámky PH: Šimpanzi při porážce cizí skupiny zřejmě někdy pobíjejí mláďata, začleňují samice. Podobně se při ovládnutí smečky chová lví samec. U goril se to zřejmě neděje. U lidí je zaznamenáno i dočasné ušetření těhotných žen, jejich zabití po porodu a začlenění narozených dětí (to jakoby geneticky moc smysl nedává a je to v oblasti zabíjení příslušníků vlastního druhu možná jediná lidská inovace, pomineme-li technologii – alespoň dle Jan Zrzavý: Proč se lidé zabíjejí, Triton 2017).
„…střelných i….“ V Nataruku 8 000 př.n.l.? Není to nějaká chyba?
Střelné jsou všechny, že kterých něco letí, i prak, luk nebo vzduchovka. A až palne zbraně jsou ty, do kterých se strká náboj a strelny prach, či jiná výbušna látka. Aspoň myslím, nechce se mi to googlit…
Tak jo.