Samotná bublina je hnědě. Credit: University of Hawaii

Ve vesmíru objevili obří strukturu: bublinu galaxií velkou miliardu světelných let

Astronomové objevili první bublinu galaxií, obrovskou vesmírnou strukturu, o níž se předpokládá, že je „zkamenělým“ pozůstatkem z doby těsně po velkém třesku. Bublina se rozprostírá na ploše miliardy světelných let, takže je 10 000krát širší než Mléčná dráha. Přitom se od nás nachází relativně blízko, asi 820 milionů světelných let od Mléčné dráhy.
Bublinu si lze představit jako obří kouli. V jejím středu se nachází superkupa galaxií Bootes, která je obklopena obrovskými rozměry prázdného prostoru (Great Nothing). V tomto obalu se nachází několik dalších vědcům již známých nadkup galaxií, včetně mohutné struktury Sloanova velká zeď (Sloan Great Wall; dlouho největší identifikovaná struktura ve vesmíru vůbec).
Existence této struktury má potvrzovat jev, který poprvé popsal v roce 1970 Jim Peebles, americký kosmolog a budoucí nositel Nobelovy ceny za fyziku. Ten vyslovil teorii, že v dávném vesmíru složeném z horkého plazmatu vznikaly vlivem gravitace a záření zvukové vlny nazývané baryonové akustické oscilace (BAO). Při průchodu těchto vln plazmatem se pak vytvářely i „bubliny“. Přibližně 380 000 let po velkém třesku se proces zastavil, protože vesmír se ochladil, čímž se tvar bublin ustálil. Bubliny se pak zvětšovaly spolu s tím, jak se vesmír rozpínal.
Astronomové nazvali nově objevenou bublinu Ho’oleilana; slovo je převzato z písně o stvoření v havajské mytologii. Hlavní autor studie Brent Tully působí právě na Havajské univerzitě.

R. Brent Tully et al, Ho’oleilana: An Individual Baryon Acoustic Oscillation?, The Astrophysical Journal (2023). DOI: 10.3847/1538-4357/aceaf3
R. Brent Tully et al, Cosmicflows-4, The Astrophysical Journal (2023). DOI: 10.3847/1538-4357/ac94d8
Zdroj: Phys.org

Webbův dalekohled objevil velké množství plynů bohatých na uhlík, které slouží jako ingredience pro budoucí planety

Planety vznikají v discích plynu a prachu, které obíhají kolem mladých hvězd. Cílem projektu MIRI …

3 comments

  1. Zdenek Mazanec

    Chapu to spravne, ze dana struktura je vetsi nez jeji vzdalenost od nas? Docela by me zajimalo, jaky zpusobem urcili, ze je to struktura (neco, co drzi pohromade) pokud obal kolem stredu je „obrovska „prazdota. Pokud vim, tak M31 je od nas cca 2.5M svetelnych let. Nejsme nahodou take soucasti nejake bubliny, mozna dokonce te same? Vzdyt vesmir je podle nasich soucasnych predstav v zasade pavucina, tedy by se ty struktury daly zvetsovat az na velikost vesmiru, staci jen chtit….

  2. Pavel Houser

    muj zcela laicky pohled na to je, ze kupy/nadkupy galaxii jsou asi dobre dolozene velkorozmerne struktury, ale co je nad tim, to uz je vse ponekud spekulativni… jde o relativne nove objevy, u nich tezko rict, nakolik jsou prijaty astronomy vseobecne

  3. V tomto kontextu slovo „struktura“ neznamena, ze to drzi pohromade. Nejvetsi struktury, ktere drzi pohromade jsou kupy galaxii, ty preziji rozpinani Vesmiru. Nadkupu galaxii jiz rozpinani vesmiru „rozfoukne“ od sebe a tedy pohromade nedrzi.

    Tady asi slovo „struktura“ znamena, ze sdileji nejake spolecne vlastnosti, ale tezko rict, jake.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *