Foto: © Dollar Photo Club
Foto: © Dollar Photo Club

Vědecká revoluce: Čechy vs. Holandsko

Třicetiletá válka zvýraznila historicky významné rozštěpení Evropy do nerovně se vyvíjejících, geograficky nejasných a různě předurčených částí, Východu a Západu. Toto rozdělení hluboce poznamenalo nejenom politickou, sociální a ekonomickou oblast, ale také úsilí o poznání přírody.
Před rokem 1618 byly Čechy, ležící uprostřed Evropy, nejbohatší habsburskou doménou. Skýtaly jedny z největších evropských těžebních center: Jáchymov (Joachimstahl) a Kutnou Horu (Kuttenberg). Nebylo náhodou, že v těchto městech působili autoři dvou klasických textů o těžbě a hutnictví (opakovaně vydávaných dalších téměř sto padesát let). Georgius Agricola (Georg Bauer) (1494–1550), který byl autorem De re metallica (1556), byl fyzikem v Jáchymově; Lazarus Ercker (?–1593), autor Beschreibung Allerfürnemisten Mineralischen Ertzt/vnnd Berckwercksarten etc. (1574), byl správcem a poté mistrem kutnohorské mincovny. Nakonec zastával pozici hlavního mincovního úředníka Království českého (Oberster Bergmeister).

Jak již bylo zmíněno, růst velkostatkové ekonomiky, zahrnující pivovarnictví, chov ovcí a kaprů v účelově budovaných rybnících, učinilo „české pány bohatými“. To bylo prostředí, které inspirovalo Hájka k seznámení se s vařením piva, které popsal v pionýrské brožurce De cerevisia etc. (1585). Důlní těžba a budování rybníků závisely na odpovídajících průzkumech přírodního bohatství. Zdeněk Horský zajímavě prokázal principiálně identické postupy a nástroje využívané při geodetickém průzkumu dolů a rybníků na jedné straně a v astronomii na straně druhé.
V předvečer pražské defenestrace se v Čechách objevovaly ekonomické a intelektuální náznaky prosperity v oblasti politické i v oblasti snah o poznání přírody odpovídající holandské situaci. Klíč k řešení otázky, proč takový vývoj v Čechách nikdy nenastal, leží v rozdílu mezi rebelií v Čechách a vzpourou v Holandsku. Čechy a Holandsko na první pohled čelily společnému nepříteli: tedy katolicko-habsburské ambici po dynastické dominanci v Evropě, byť ve dvou větvích, rakouské a španělské. Svou roli sehrály také další související faktory – politika, ekonomika a sociální struktury – jejichž rozdílné výsledky se ve svém důsledku projevily také ve vědecké oblasti. Časové zpoždění v rozvoji vědecké revoluce v Čechách ve srovnání s Holandskem je zřetelné.

Důvod byl jediný. Rozdíl v roli a zájmech šlechty a měšťanstva v obou zemích. Zatímco v Čechách byla šlechta jako třída silná a měšťanstvo slabé, v Holandsku byla situace opačná. V Čechách se nezformovalo něco jako holandská defedualizace (zburžoaznění), ani se neuskutečnila napříč třídami jdoucí šlechticko-měšťanská aliance, která charakterizovala holandský boj pro Španělům.
Když česká šlechta, elitní společenská vrstva, vztyčila prapor rebelie, soustředila se především na své vlastní sociálně-politické zájmy. Svár se vedl ohledně podstaty monarchie a Čechy se „staly jedním z ohnisek konfliktu, ve kterém program svobody náboženství a udržení stavovských svobod představoval obranu proti centralizaci“. Tím nemá být řečeno, jak zřejmě navrhuje Viktor Kiernan, že se Čechy samy měnily v republiku, ale že jejich předáci ucukli před posledním krokem. Jak zdůrazňuje:
„Ustanovit republiku byl podnik, pro který měly kuráž pouze nejvyspělejší a nejrevolučnější národy; Holanďané uspěli pouze z poloviny, Angličané pouze dočasně. Čas republiky měl nakonec přijít daleko od Evropy, za Atlantikem.“
A ten čas skutečně přišel, ale úplně jindy a za zcela jiných sociálních, politických a ekonomických okolností. Porovnejme Cookovu a Smolkovu analýzu vědecké evoluce v Nizozemí a v Čechách od poloviny 16. do poloviny 18. století, kdy vstoupili na scénu Newton a Linneaus. Smolkova analýza věnuje pozornost především dlouhodobým negativním dopadům, které mělo potlačení povstání roku 1618 na vývoj vědecké revoluce v českých zemích. Revoluce byla potlačena „celkem rázně sociální situací, která se rozvinula v českém prostředí: rekatolizace a téměř absolutní ideologická hegemonie jezuitského řádu, intelektuální útlak a absence svobody šly ruku v ruce s úplnou izolací od moderních evropských vědeckých trendů. A je paradoxní, že zatímco historické podmínky pro vědecký rozvoj na začátku daného období byly relativně příznivé, na jeho konci, když v Evropě začínalo osvícenství a racionalismus, Čechy a Morava začínaly vlastně úplně od píky, od úplného počátku, a pouze pomalu, váhavě a nesnadně…“
Shodou okolností existoval holandský aspekt této případné reformy v osobě Gerarda van Svietena, lékaře císařovny Marie Terezie. Na jeho doporučení byly platné zdravotní instrukce přetvořeny podle způsobu vyvinutého v Leidenu jeho vlivným učitelem Hermaem Boerhaavem (1668–1738). Navíc, a nikoli méně významně, díky Swietenovi byl zlomen vliv jezuitů na vzdělávání a cenzuru.

Tento text je úryvkem z knihy
Mikuláš Teich: Znovuobjevená vědecká revoluce
Academia 2020
O knize na stránkách vydavatele

obalka-knihy

Kdo nemá zlato, musí vzít zavděk mosazí – aneb jak surtarbrandur zahřál Islanďany. Několikrát…

Island vstupuje do 20. století. Ostrov ležící na severozápadním okraji Evropy, mezi běžnými Evropany známý …

One comment

  1. k tomu nekolik poznamek. vedecka a prumyslova revoluce probihala v zemich bohatych, zapojenych do namorniho obchodu. v tomto cechy mely proste smulu. navic jiz pri prvnim neuspesnem odboji proti habsurkum byla zlomena moc mest. uspech v letech 1618-20 by mohl klidne vest k nejakemu aristokratickemu statu se slabym kralem jako v polsku (zvanemu mimochodem republika :-)), coz s sebou zrovna neneslo prumyslovou ani vedeckou revoluci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close