Obří černé díry najdeme v centrech všech nebo alespoň většiny galaxií, jejich velikost se ale liší. Platí, že ty supermasivní najdeme ve větších galaxiích, nebo zde existuje jiná závislost?
Rebecca Minsley a Andreea Petric z University of Hawaii at Manoa nyní navrhují následující korelaci. Mezihvězdný plyn a prach přispívají jak k růstu centrálních černých děr, tak z nich vznikají i nové hvězdy. Čím více této látky, tím víc roste galaxie i černá díra uprostřed. Stejně tak interakce se sousedními galaxiemi, pokud se jim podaří odebrat nějakou hmotu, pohání jak růst černé díry, tak i vznik hvězd. Jenže současně si černé díry a nové hvězdy o hmotu konkurují.
Plyn a prach mezi hvězdami mohou navíc mít různé vlastnosti. Ukazuje se, že tam, kde jsou černé díry největší, je mezihvězdné médium nejteplejší a prachové částice jsou také variabilnější. Z takto horkého plynu vznikají nové hvězdy pomaleji. Výsledky tedy naznačují, že spíše platí, že velikost centrální černé díry a počet hvězd v galaxii by se měly ovlivňovat negativně. Ovšem čím více horkých hvězd, tím se plyn více zahřeje, takže pak bude vznikat hvězd méně – to pro změnu naznačuje zase spíš nějakou oscilaci kolem rovnovážného stavu.
Do hry dále vstupují interakce s jinými galaxiemi. Pokud se galaxii srazí nebo těsně minou, vznikají silné rázové vlny, které oblaka plynu stlačují k sobě a přispívají ke vzniku hvězd. Fúze galaxií může probíhat různými způsoby a i v důsledku toho se pak liší teplota mezihvězdného plynu – takže naopak z ní lze odhadovat i minulé události, „evoluci galaxií“.
Rebecca Minsley et al. Molecular Gas and Dust Heating in Active Galaxies: Growing Black Holes or Tidal Shocks?, The Astrophysical Journal (2020). DOI: 10.3847/1538-4357/ab86a1
Molecular Gas Heating and Modified Dust Properties in Active Galaxies: Growing Black Holes or Tidal Shocks? arxiv.org/abs/2004.01695 arXiv:2004.01695v1 [astro-ph.GA]