Sciencemag.cz
Doporučujeme
Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd.
Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich obsahuje mezi 200 a 400 miliardami. Trpasličí galaxie jsou v pozorovaném vesmíru nejběžnějším typem.
Již je známo, že černé díry ovlivňují růst i stárnutí velkých galaxií. Astronomové z University of California v Riverside nyní pozorovali vliv supermasivních černých děr i na trpasličí galaxie. Gabriela Canalizo, Laura V. Sales a Christina M. Manzano-King použily data ze Sloan Digital Sky Survey. Z 50 studovaných trpasličích galaxií mělo 29 ve svém nitru černou díru, u 6 z nich byly detekovány prudké větry ionizovaného plynu pohybující se ven z centra rychlostí až 1 000 km/s. Pomocí dalších pozorování havajskými dalekohledy Keck se podařilo stanovit i podrobnější parametry těchto větrů (energie, její rozložení apod.) a dále najít důkazy, že proudy plynu ovlivňují formování hvězd. Zdrojem těchto větrů je hmota padající do černé díry, která se přitom zahřívá a generuje záření, jeho energie pak tlačí plyn od středu galaxie. V první fázi větry stlačují plyn a mohou tvorbě hvězd pomáhat, nicméně poté ji už zpomalují prostě proto, že se nedostává materiálu.
(Poznámka PH: černé díry mohou být v centrech všech galaxií, zde se však studie soustředila na ty nejhmotnější; nakonec jiné zřejmě detekujeme s menší pravděpodobností.)
Kupodivu se zdá, že hvězdotvorbu ani příliš neovlivňují jiné objekty než černé díry, např. supernovy. Jako námět pro další výzkum se uvádí, že trpasličí galaxie spolu často splývají za vzniku těch větších. Ovlivňují centrální černé díry i tohle?
Christina M. Manzano-King et al. AGN-Driven Outflows in Dwarf Galaxies, The Astrophysical Journal (2019). DOI: 10.3847/1538-4357/ab4197
Zdroj: University of California – Riverside/Phys.org
