Sciencemag.cz
Doporučujeme
Dlouho jsme si mysleli, že vinná réva byla domestikována za účelem výroby kvašeného nápoje a teprve dodatečně se vyšlechtily i odrůdy, které šlo rovnou jíst. Prý to ale není pravda, praví nový výzkum.
Vědci pro rozsáhlou analýzu využili genetické údaje z přibližně 3500 kultivovaných a planě rostoucích odrůd vinné révy z celého světa. Podle výsledků vznikaly první odrůdy vína k jídlu a pití zhruba ve stejné době; domestikace je starší, než se dosud předpokládalo, nová studie datuje její počátky asi do doby 9000 př. n. l.
Co se pak týče původu vinné révy, spekuloval se hlavně o Zakavkazsku, horním Eufratu a Íránu; nakonec se to dá chápat i jako oblast jediná. Studie uvádí dvě na sobě spíše nezávislé oblasti, kde došlo k domestikaci révy, a to zhruba ve stejné době – označuje je jako západní Asii a Kavkaz (cca tedy odpovídá názorům výše). Nepíše se ale nic o tom, že by v jedné oblasti mělo původ víno coby nápoj a ve druhé jako jedlé ovoce.
Do Evropy se měla réva šířit s prvními zemědělci (poznámka PH: ono „prvními/nejstaršími“ se tedy téměř jistě nemyslí doslova), zde se křížit s místními odrůdami a již na konci eneolitu (v orig. neolitu) se měly objevit i jedinečné evropské odrůdy.
Yang Dong et al, Dual domestications and origin of traits in grapevine evolution, Science (2023). DOI: 10.1126/science.add8655. www.science.org/doi/10.1126/science.add8655
Zdroj: Science
Poznámky PH:
V češtině na téma domestikace a šíření různých plodin světem vyšla podle mě velmi dobrá kniha Edward Hyams: Rostliny ve službách člověka (Orbis, 1976). Bohužel mnohé zde uvedené informace už budou nutně překonané…
Mnohde je rostlina typická pro danou oblast ve skutečnosti pozdní. Třeba se uvádí, že v Egyptě byly olivy zavedeny až Řeky v helenistickém období (na olej byl sezam, len).
Nejstarší pěstované rostliny mohly být takové, do nichž bychom to neřekli. Tak třeba v mezolitu byla zřejmě u nás pěstována kotvice. Asi před 15 lety byly objeveny pozůstatky interpretované jako domestikovaný fíkovník z doby asi 9000 př. n. l., tak se hned začalo psalo, že fíky mohly být třeba pěstovány dříve než obilniny (nejspíš by to bylo tak, že se zde dříve objevily mutace, u souběžně využívaného obilí bychom ho označovali stále jako plané, mluvili bychom ne o pěstování, ale o sběru). Takže pěstování vína také klidně může mít staré kořeny, třeba i těch 9000 př. n. l. Jak jsem dále dohledával, co se týče pozůstatků přímo vína jako nápoje, nejstarší jsou nálezy asi tak 6000 př. n. l. (Gruzie, o něco mladší z Arménie).
Sumer i Egypt vyrostly na pivu. Kdy přesně zde elity přešly na víno? Čím se opíjeli faraoni budující pyramidy nebo takový Sargon akkadský?
I v řeckém neolitu se pilo pivo, nikoliv víno. To zde převládlo asi až tak ve 3. tisíciletí př. n. l. (raná doba bronzová). Daphne du Maurier má povídku Nechoďte po půlnoci, ze současné Kréty, kde jedna postava vykládá, že ostatně víno je řecký kulturní import a Kréťané před Řeky pili pivo (v povídce o to nejde a realitě to téměř jistě neodpovídá).
Též jsem se setkal s názorem, že vínu z révy předcházelo datlové. Datle obsahuje více cukru, lépe se kvasí, réva se k tomu musela domestikovat delší dobu.
Kdy nejstarší réva u nás? Keltové víno pili, ale u nás nejspíš sami nepěstovali, dováželi z jižnějších oblastí. Ani v římských výspách na jižní Moravě (Mušov…) se podle všeho víno nepěstovalo, i když jedlo/pilo. Řekněme tedy tak Morava 8. století, Čechy o 1-2 století později?
Na stanici Vltava jsem zachytil útržek rozhovoru s paní, která si vzala Afgánce a žila v Afgánistánu. Rozinky se tam v kuchyni dávají úplně do všeho, pečené kuře s rozinkami, ňam… úplně do všeho. Vysvětlovala to potřebou kalorií, které jsou tam vzácné. A víno koření i desítky metrů hluboko, tak se dá vypěstovat tam, kde nic jiného nevyroste.
to je pravda, jak ta reva dokaze vyrust malem na pousti, vypada pak ta rostlina teda dost jinak nez na vinicich u nas. da se to videt uz na reckych ostrovech, nemusi se kvuli tomu do polopousti stredni asie.