Sciencemag.cz
Doporučujeme
Lidé běžně odkoukávají, jak se chovají jiní lidé v interakcích s třetí stranou a podle toho si je zařazují. Psi možná ne, praví alespoň studie Institut Konrada Lorenze pro etologii na Vídeňské veterinární univerzitě. Celá záležitost je ovšem asi složitější.
Vědci při ověřování hypotézy, zda psi „odposlouchávají“ (eavesdropping, „nenápadně/na pozadí“ pozorují) člověka zkoumali i vlky, aby se zjistilo, zda tato případná schopnost vznikla při domestikaci. Experimentu se zúčastnilo devět socializovaných vlků z místního Wolf Science Center a šest psů. Zvířata vždy viděla, jak dva lidé komunikují se psem – jeden se choval vstřícně a psa krmil, druhý to odmítal. Psi a vlci si pak mohli mezi oběma lidmi vybrat. V následující fázi zvířata komunikovala přímo s oběma lidmi a pak opět volila mezi nimi.
Výsledky jsou dost překvapivé. Psi ani vlci si podle nepřímé zkušenosti člověka nijak nezařazovali, neupřednostňovali štědrého před lakomým. Na základě přímé zkušenosti už trochu ano, a to vlci více než psi. „Vytváření reputace může být pro zvířata obtížnější, než se dosud myslelo,“ uvádí první autorka studie Hoi-Lam Jim z Wolf Science Center.
Jim H-L, Plohovich M, Marshall-Pescini S, Range F (2022) Wolves and dogs fail to form reputations of humans after indirect and direct experience in a food-giving situation. PLoS ONE 17(8): e0271590. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0271590
Zdroj: Veterinärmedizinische Universität Wien
Studie výše dále upozorňuje, že u podobných experimentů dost záleží na jejich přesném designu. Jiné výzkumy podle všeho daly jiné výsledky. Kde je zde tedy zakopaný pes (či vlk)? Předchozí studie provedená na téže instituci tvrdí, že „falešně pozitivní“ výsledky může vyvolávat to, že psi se nesoustředí na konkrétní lidi, ale na jejich polohu.
V v roce 2020 bylo testováno 42 psů z laboratoře Clever Dog Lab. Zde zvířata nejprve viděla člověka s krabicí jídla, který požádal dva lidi, aby mu pomohli krabici otevřít – jeden z nich pomohl a druhý ne. Pro následnou testovací fázi existovaly dvě varianty: buď si pomáhající člověk vyměnil místo s nepomáhajícím, nebo oba zůstali na svých původních místech. Psi se na vstřícného člověka podívali jako první pouze v případě, že zůstal na svém místě. Jako by spíše odlišovali „dobré a špatné místo“, i když to v tomto případě nebude zrovna účelná strategie.
Jim H-L, Marshall-Pescini S, Range F (2020) Do dogs eavesdrop on human interactions in a helping situation? PLoS ONE 15(8): e0237373. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0237373
Zdroj: Veterinärmedizinische Universität Wien
Poznámky PH:
To se člověku věřit nechce. Ale nakonec si to může vyzkoušet každý z majitelů psa sám. Jistě bude záležet na tom, zda pes má hlad, jak je obecně posedlý jídlem, ale stejně bych řekl, že si bude moc dobře všímat, kdo krmí a kdo ne :-). A že by psa zmátla pouhá výměna míst mezi dvěma lidmi?
Pro psy by samozřejmě bylo výhodné rozlišovat mezi dalšími lidmi podle jejich ochoty spolupracovat. A to bez ohledu na to, že třeba primárně poslouchají svého pána, který je krmí, třeba nejsou zvyklí výzvu ke spolupráci dávat sami a čekají iniciativu od člověka atd.
Ad chování vlků: tam by dávala smysl logika, že (cizí) člověk, který je přítelem nějakého (cizího) psa nebo vlka, nemusí být vůbec kvůli tomu kamarád můj. Ba dokonce možná i naopak. Takže z pozorovaného chování nelze nic moc vyvodit a možná mu ani nemá smysl věnovat pozornost? No ale samozřejmě nevím…
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
