Marsovský Gale Crater dnes. Credit: NASA

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady o tom, že v marsovském kráteru Gale – pánvi o průměru 154 km jižně od rovníku – bylo dost vody ještě dlouho poté, co se planeta považovala za suchou a pro život (pozemského typu) již nehostinnou.
Na základě dat a snímků z vozítka Curiosity vědci našli deformované vrstvy v pouštním pískovci, které podle nich mohly vzniknout pouze působením vody. Mohlo se tedy jednat nejen o kapalnou vodu, ale také o solanku, nebo ledovec (třeba s vrstvičkou vody dole na rozhraní).
„Tato voda mohla být pod tlakem kapalná, vtlačovaná do sedimentů a deformující je; zmrzlá, přičemž deformace způsoboval opakovaný proces mrznutí a tání; nebo slaná a podléhající velkým teplotním výkyvům,“ uvádí hlavní autor studie Steven Banham.
Výzkum nezpochybňuje, že většina povrchové vody na Marsu zmizela v polovině období Hesperian (3,7-3,0 miliardy let). Nová zjištění ale naznačují, že voda i v pozdním Hesperianu byla stále hojná alespoň pod zemí blízko povrchu.
Vozítko Curiosity zkoumá kráter Gale a severní úbočí jeho centrální hory Mount Sharp od roku 2012. V kráteru se nachází 5,5 km vysoká hora, která byla vytvářena po vrstvách – nejprve přicházejícími jezerními a říčními sedimenty a později pouštními sedimenty/větry.
Výzkumníci nyní pomocí hlavní vědecké kamery sondy Curiosity, přístroje Mastcam, pořídili snímky vrstev sedimentů Mount Sharp, aby našli doklady o tom, jak se tyto horniny formovaly.
Jak rover stoupal vzhůru, narážel na stále mladší horniny usazené ve stále sušším prostředí. Nakonec se dostal k pískovcovému ložisku. Tato tzv. Stimsonova formace vypadá prostě jako pozůstatek pouště s rozsáhlými písečnými dunami. Snímky, které kamera pořídila, zachytily ale také útvar, jenž se ukládal po vzniku hory Mount Sharp, v období předpokládaného vysychání Marsu. Odhalily, že část útvaru, tzv. Feorachasova struktura, obsahuje prvky, které byly zjevně ovlivněny vodou.
Na Marsu byly formace typu Stimson a podobné pouštní pískovce pro hledání eventuálních biosignatur dosud považovány za méně nadějné cíle. Nález struktur vytvořených vodou tuto představu ale zřejmě zpochybňuje.

Steven G. Banham et al, Ice? Salt? Pressure? Sediment deformation structures as evidence of late-stage shallow groundwater in Gale crater, Mars, Geology (2024). DOI: 10.1130/G51849.1
Zdroj: Imperial College London / Phys.org

Rovina oběhů planet je vůči rotaci hvězdy nakloněná běžně

Astronomové si dlouho lámali hlavu, proč mají všechny planety v naší Sluneční soustavě mírně nakloněné …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close