Sciencemag.cz
Doporučujeme
Skála Cheyava Falls (Cheyavské vodopády) plná žilek přitahuje pozornost vědeckého týmu roveru NASA Perseverance.
Analýza provedená přístroji na palubě roveru ukazuje, že skála ve tvaru šipky má vlastnosti, které odpovídají definici možného indikátoru mikrobiálního života. Vykazuje chemické znaky a struktury, které mohly být vytvořeny životem před miliardami let, kdy v oblasti zkoumané roverem byla tekoucí voda. Vědecký tým zvažuje samozřejmě i jiná vysvětlení pozorovaných vlastností horniny.
Nález byl učiněn 21. července, když rover zkoumal severní okraj Neretva Vallis, starobylého říčního údolí širokého asi 400 metrů, které bylo kdysi dávno vyhloubeno vodou stékající do kráteru Jezero. „Tato cesta korytem řeky Neretva Vallis se vyplatila, protože jsme našli něco, co jsme nikdy předtím neviděli,“ uvedla Nicola Fox z NASA.
Analýza přístrojem SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) roveru naznačuje, že vzorek obsahuje organické sloučeniny. To samo o sobě samozřejmě ještě příliš mnoho neznamená, Cheyava Falls má být nicméně nejzáhadnější, nejsložitější a potenciálně nejdůležitější horninou, kterou zatím sonda Perseverance zkoumala. „Na jedné straně máme první přesvědčivý nález organického materiálu, výrazné barevné skvrny svědčící o chemických reakcích, které by mikrobiální život mohl využívat jako zdroj energie, a jasný důkaz, že skálou kdysi procházela voda nezbytná pro život,“ řekl Ken Farley, vědecký pracovník projektu Perseverance z Caltechu v Pasadeně.
Skála má rozměry 1 × 0,6 metru a byla pojmenována podle vodopádu v Grand Canyonu. V hornině byl objeven olivín a navíc obsahuje vzor připomínající leopardí skvrny.
Podrobnosti podle průvodní tiskové zprávy NASA:
Po celé délce skály se táhnou bílé žíly síranu vápenatého. Mezi těmito žilkami jsou pásy materiálu, jehož načervenalá barva naznačuje přítomnost hematitu, jednoho z minerálů, který dává Marsu charakteristický rezavý odstín.
Když se sonda Perseverance podívala na tyto červené oblasti blíže, objevila desítky nepravidelně tvarovaných, milimetrových skvrn s bílou barvou, z nichž každá je obklopena černým materiálem, připomínajícím leopardí skvrny. Přístroj PIXL (Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry) sondy Perseverance určil, že tyto černé haly obsahují železo a fosforečnany.
„Tyto skvrny jsou velkým překvapením,“ uvádí David Flannery, astrobiolog a člen vědeckého týmu Perseverance z Queenslandské technologické univerzity v Austrálii. „Na Zemi jsou tyto typy skvrn v horninách často spojovány se zkamenělými záznamy mikrobů žijících v podpovrchových vrstvách.“
Skvrny tohoto typu na sedimentárních pozemských horninách se mohou objevit, když chemické reakce zahrnující hematit změní barvu horniny z červené na bílou. Tyto reakce mohou také uvolňovat železo a fosforečnany, což může být příčinou vzniku černých halo. Reakce tohoto typu mohou být zdrojem energie pro mikroby, což vysvětluje souvislost mezi těmito rysy horniny a mikroby, alespoň v pozemském prostředí.
Podle jednoho ze scénářů, který vědecký tým Perseverance zvažuje, se Cheyava Falls původně usazovaly jako bahno s přimíchanými organickými sloučeninami, které se nakonec stmelily v horninu. Později došlo k druhému proudění tekutin. Ty pronikly do puklin v hornině, což umožnilo usazování minerálů, které vytvořily velké bílé žíly síranu vápenatého a jejichž výsledkem jsou skvrny.
Hornina navíc obsahuje žilky vyplněné milimetrovými krystaly olivínu, minerálu, který vzniká z magmatu. Olivín by mohl souviset s horninami, které vznikly dále na okraji říčního údolí, snad krystalizací magmatu. Nabízí se možnost, že se olivín a síran mohly dostat do horniny při vysokých teplotách (ty by naopak vylučovaly život) a vyvolat abiotickou chemickou reakci, která vedla ke vzniku leopardích skvrn.
Na tyto otázky se ovšem odpovědí asi hned tak nedočkáme. „Tuto skálu jsme prozkoumali lasery a rentgenovým zářením a zobrazovali jsme ji doslova ve dne v noci z téměř všech myslitelných úhlů,“ uvedl D. Farley. „Z vědeckého hlediska už Perseverance nemá co nabídnout. Abychom plně pochopili, co se v říčním údolí u kráteru Jezero před miliardami let skutečně odehrálo, potřebovali bychom vzorek Cheyava Falls dopravit zpět na Zemi.“
„Leopardí skvrny“ mohou naznačovat, že před miliardami let mohly chemické reakce v této hornině podporovat mikrobiální život. Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Kredit: NASA/JPL-Caltech
Zdroj: NASA / Phys.org, přeloženo / zkráceno
