Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Michaela Kramera a Kuo Liu z Max Planck Institute for Radio Astronomy v Bonnu studoval magnetary a přitom odhalil základní zákon, který zřejmě platí univerzálně pro neutronové hvězdy.
Tento zákon popisuje, jak tyto zdroje produkují rádiové záření, a může poskytnout spojení se záblesky rádiového světla, rychlými rádiovými záblesky (fast radio bursts, FRB), které pocházejí ze vzdáleného vesmíru.
Aktuálně známe více než 3 000 neutronových hvězd, které lze pozorovat jako radiové pulsary; vysílají rádiový paprsek, který je ze Země viditelný jako pulzující signál, podle toho, jak rotující pulsar vyzařuje své světlo směrem k našim dalekohledům.
Magnetické pole pulsarů je bilionkrát (angl. thousand billion times) silnější než magnetické pole Země, ale existuje malá skupina neutronových hvězd, které mají magnetické pole ještě tisíckrát silnější. Jedná se o tzv. magnetary (poznámka: magnetary představují podmnožinu pulsarů). Z přibližně 30 známých magnetarů jich šest alespoň občas vyzařuje rádiové záření. Předpokládá se, že zdrojem rychlých rádiových záblesků (FRB) jsou právě extragalaktické magnetary.
Vědci z Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR) s pomocí kolegů z University of Manchester nyní podrobně prozkoumali jednotlivé pulzy magnetarů a detekovali dílčí struktury. Ukázalo se, že podobná struktura pulzů byla pozorována také u rychle rotujících milisekundových pulsarů a u dalších typů neutronových hvězd známých jako rotující radiové přechodné jevy.
Ke svému překvapení vědci zjistili, že časová škála magnetarů i ostatních typů neutronových hvězd se řídí stejným univerzálním vztahem, který přesně odpovídá periodě rotace. Skutečnost, že neutronová hvězda s periodou rotace kratší než několik milisekund a hvězda s periodou téměř 100 sekund se chovají stejně jako magnetary, naznačuje, že vnitřní původ pulzů musí být u všech radiových neutronových hvězd stejný.
„Očekávali jsme, že magnetary jsou poháněny energií magnetického pole, zatímco ostatní svou rotační energií,“ říká Kuo Liu. „Navíc některé neutronové hvězdy jsou velmi staré, jiné velmi mladé. Přesto se však zdá, že se všechny řídí stejným zákonem.“
Pokud alespoň některé FRB pocházejí z magnetarů, časová škála substruktury v záblesku by nám pak mohla napovědět o jeho rotační periodě. Najdeme-li v datech takovou periodicitu, byl by to milník při vysvětlování tohoto typu FRB, končí průvodní tisková zpráva
Michael Kramer et al, Quasi-periodic sub-pulse structure as a unifying feature for radio-emitting neutron stars, Nature Astronomy (2023). DOI: 10.1038/s41550-023-02125-3
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org
přeloženo, zkráceno
Magnetické pole pulsarů je alespoň tisíckrát silnější než magnetické pole Země, ale existuje malá skupina neutronových hvězd, které mají magnetické pole ještě tisíckrát silnější.
zeme ma magneticke pole 25 az 65 mikrotesla.
neutronova hvezda magnetar ma pole az 10 na 11 tesla.
tak nikoliv tisickrat silnejsi, ale tisic krat tisic krat tisic krat tisic krat silnejsi.
anoano, pardon, ta mene intenzivni neuronova hvezda mela tisic miliardkrat (prekladac ztratil ten billion :-(), pak ta dalsi jeste tisickrat nez ta prvni. opraveno.