Sciencemag.cz
Doporučujeme
Viry VZV a HSV-1 mohou představovat osudnou kombinaci. Rozšířené jsou plošně. Má smysl očkování?
Vědci z Tuftsovy univerzity a Oxfordské univerzity pomocí trojrozměrného modelu lidské tkáňové kultury napodobující mozek prokázali, že virus varicella zoster (VZV), který běžně způsobuje plané neštovice a pásový opar, může aktivovat herpes simplex (HSV), další běžný virus, a spustit tak raná stadia Alzheimerovy choroby.
Podezřelá verze HSV je HSV-1 (ten se přenáší hlavně slinami a způsobuje infekce především v oblasti očí nebo rtů, HSV-2 je přenosný hlavně sexuálně). Za normálních okolností HSV-1 v neuronech mozku pouze čeká, ale když se aktivuje, vede k hromadění proteinů tau a amyloidu beta a ke ztrátě funkce neuronů – alespoň podle nové studie. Infekce virem VZV může být právě oním spouštěčem, vyvolá zánět, které pak aktivuje HSV-1. Autoři této práce ovšem uvádějí, že virus HSV-1 se může probudit i v důsledku jiných spouštěčů, jejich společným jmenovatelem by ale měl být právě zánět v mozku a průvodním jevem produkce cytokinů, proteinů podílejících se na spuštění zánětlivé reakce.
Světová zdravotnická organizace WHO odhaduje, že virem HSV-1 je infikováno asi 3,7 miliardy lidí mladších 50 let. Po většinu času setrvává ve fázi spánku, hlavně v nervových buňkách. Virem VZV se do 20. roku života nakazí až 95 % populace; i ten v těle přetrvává, ale občas procitne, pásový opar si za život užije zhruba každý třetí člověk. Bez příslušné reaktivace by VZV neměl reaktivovat ani HSV-1 a mechanismus vedoucí k Alzheimerově poruše by se tedy nespustil.
Popsané výsledky jsou založeny na experimentech s asi šestimilimetrovými organoidy lidského mozku, vypěstovanými z lidských kmenových buněk.
Samotná souvislost HSV-1 s Alzheimerovou chorobou by měla být prokázaná, i když to neznamená, že člověk k tomuto onemocnění nemůže dojít i jinak, jinou infekcí, úrazem, kvůli genům nebo životním stylem. Ruth Itzhaki z Oxfordu, která hypotézu o vlivu herpes virů vyslovila jako první, je i spoluautorkou této nové studie. Za prokázané lze pokládat i to, že vakcína proti VZV (k prevenci planých neštovic a pásového oparu) snižuje i riziko pozdější demence. Vakcína pomáhá zřejmě zastavit cyklus reaktivace viru, tj. má smysl i pro toho, kdo už virus chytil.
Možné je podle nové studie i to, že na reaktivaci virů VZV a HSV-1 se podílí i SARS-CoV-2. Covid-19 tedy může mít dlouhodobé neurologické následky, ba až fatální.
Dana M. Cairns et al, Potential Involvement of Varicella Zoster Virus in Alzheimer’s Disease via Reactivation of Quiescent Herpes Simplex Virus Type 1, Journal of Alzheimer’s Disease (2022). DOI: 10.3233/JAD-220287
Zdroj: Tufts University / MedicalXpress.com
