Mléčná dráha. Autor obrázku: R. Hurt – NASA/JPL. Licence obrázku: Volné dílo.

Záhada roviny satelitních galaxií má být jen iluze

Satelitní galaxie obíhající Mléčnou dráhu jsou už asi půl století spojeny s jednou záhadou – všechno totiž nasvědčovalo tomu, že se pohybují v jedné rovině („plane of satellites“) protínající Mléčnou dráhu. Na rozdíl od podobného uspořádání v případě Sluneční soustavy k tomu ale v případě sousedních galaxií není žádný zřejmý důvod. Neznáme mechanismus, který by takto sousední galaxie srovnal. Celá situace tedy vypadala nepravděpodobně a dokonce vyvolávala i pochybnosti o platnosti základních kosmologických modelů. Každopádně okolní galaxie by měly být přitahovány hlavně temnou hmotou obklopující viditelnou Galaxii a uspořádány podle toho, jinak víceméně náhodně.

Astronomové z univerzit v britském Durhamu a Helsinkách nyní uvádějí, že se ale jedná skutečně o náhodu – asi jako když některé hvězdy na obloze vytvářejí něco připomínající souhvězdí. Jednotlivé satelitní galaxie nejsou nijak „koordinovány“. Vědci využili nová data z observatoře Gaia Evropské kosmické agentury. Gaia vytváří šestidimenzionální mapu (tj. plus rychlost se třemi složkami) objektů Mléčné dráhy a poskytuje přesné údaje o poloze a pohybu přibližně jedné miliardy hvězd v naší galaxii (asi 1 % celkového počtu) a jejích soustavách. Tato data umožnila vědcům promítnout dráhy satelitních galaxií do minulosti i budoucnosti a sledovat, jak se rovina před pár stovkami milionů let zformovala a ve stejném časovém intervalu zase zmizí. Dále pak i předchozí studie popisující uspořádání satelitní galaxií měly mít problém v tom, že vycházely z dat v malém rozlišení a nezohledňovaly vzdálenosti satelitní galaxií od středu Mléčné dráhy.

Závěr má tedy znít, že standardní kosmologický model a koncept temné hmoty (speciálně chladné temné hmoty) evoluci vesmíru popisuje v souladu s tím, co kolem sebe pozorujeme.


Polohy a dráhy 11 satelitních galaxií Mléčné dráhy, pohled zepředu a zboku. Extrapolace 1 miliardu let do minulosti a stejný čas do budoucnosti. Pravé panely jsou zvětšením těch levých. Černá tečka označuje střed Mléčné dráhy, šipky pozorované polohy a směry pohybu satelitních galaxií. Zatímco v současné době jsou seřazeny v jedné rovině (vyznačené šedou vodorovnou čarou), toto uspořádání při pohybu v čase dopředu i dozadu rychle mizí. Kredit: Till Sawala / Sibelius collaboration

Till Sawala, The Milky Way’s plane of satellites is consistent with ΛCDM, Nature Astronomy (2022). DOI: 10.1038/s41550-022-01856-z. www.nature.com/articles/s41550-022-01856-z
Zdroj: Durham University / Phys.org

Poznámky PH:
To vše ale neznamená, že modely s temnou hmotou nemají jiné problémy… Viz také: Jak otevřené hvězdokupy přicházejí o hvězdy. Výsledky podpořily teorii MOND oproti temné hmotě
Diskutující na Phys.org také zmiňují, že podobné uspořádání satelitních galaxií najdeme i u jiných spirálních galaxií, týká se i proudů mezigalaktického plynu…

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *