Nová studie tvrdí, že vnitřní jádro Země podivně osciluje. To je v rozporu s dříve uznávanými modely, které předpokládaly, že jádro se trvale otáčí rychleji než povrch planety.
Výsledky výzkumu publikované v Science Advances ukazují, že podle analýzy seismických dat změnilo vnitřní jádro v šestiletém období 1969-74 směr svého pohybu. Vědci uvádějí, že jejich model pohybu vnitřního jádra vysvětluje také kolísání délky dne. Jak se ukázalo, v posledních několika desetiletích, délka dne skutečně trvale osciluje.
„Z našich zjištění vyplývá, že se zemský povrch posouvá oproti vnitřnímu jádru, jak se tvrdí již 20 let,“ uvádí spoluautor John E. Vidale z University of Southern California. „Naše nejnovější pozorování však ukazují, že vnitřní jádro se v letech 1969-71 otáčelo o něco pomaleji a v letech 1971-74 se posunulo opačným směrem.“ (tj. otáčelo rychleji)
Výzkum publikovaný v roce 1996 poprvé navrhl, že vnitřní jádro Země rotuje rychleji než zbytek planety, a to zhruba o 1 stupeň za rok. Další studie tuto tzv. superrotaci potvrdily, i když podle nich byla poněkud nižší. Mimochodem, tyto výsledky byly založeny na analýze vln ze sovětských podzemních testů jaderných bomb z let 1971-74 na Nové zemi. Nový model naopak předpokládá, že superrotace není trvalá – jádra někdy rotuje rychleji a někdy pomaleji než povrch Země.
„Vnitřní jádro není pevné – pohybuje se nám pod nohama a zdá se, že se každých šest let se posunuje o několik kilometrů tam a zase zpět,“ shrnuje J Vidale.
Mimochodem, co se týče té kolísající délky dne – během šestiletého zkoumaného období má jít asi o 0,2 s.
Wei Wang et al, Seismological observation of Earth’s oscillating inner core, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abm9916. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abm9916
Zdroj: University of Southern California / Phys.org
PH: Pro laika je to celé bohužel značně nesrozumitelné. Abstrakt článku v Science Advances tvrdí, že v letech 1969-71 existovala subrotace jádra (pomalejší otáčení než povrch, o 0,1°), v letech 1971-74 superrotace 0,29°. Dále se zde hovoří o „modelu oscilací kolem rovnováhy s gravitačním uzamčením pláště a vnitřního jádra v důsledku laterálních změn hustoty“; právě tato oscilace má mít délku 6 let.
Magnetismus a gravitace celé sluneční soustavy ovlivňuje jádro a Zemi.
Hodně toho nevíme o vlastní planetě.
Jadro se může chovat v čase podobně jako těleso z dzanibekovova efektu.
Posun pólu může mít tento mechanismus.
Má to pak vliv na sopečnou činnost a klima na Zemi.