Sciencemag.cz
Doporučujeme
Studie se zaměřila na to, co se stane, když kosmické záření dopadne na podzemní vodu nebo led.
Nová studie vědců z New York University v Abu Dhabi došla k závěru, že vysokoenergetické částice z vesmíru (kosmické záření) by mohly dodávat energii potřebnou k podpoře života pod povrchem planet a měsíců ve Sluneční soustavě.
Výzkum ukazuje, že kosmické záření může být v určitých prostředích nejen neškodné, ale dokonce by mikroskopickému životu mohlo i pomáhat přežít. Tyto výsledky zpochybňují tradiční názor, že život může existovat pouze v blízkosti slunečního světla nebo vulkanického tepla.
Studie se zaměřila na to, co se stane, když kosmické záření dopadne na podzemní vodu nebo led. Náraz rozbije molekuly vody a uvolní elektrony. Některé bakterie na Zemi pak mohou tyto elektrony využívat jako zdroj energie, podobně jako rostliny využívají sluneční světlo. Tento proces (radiolýza) může pohánět život i v tmavém, chladném prostředí bez slunečního světla.
Pomocí počítačových simulací vědci studovali, kolik energie by tento proces mohl produkovat na Marsu a na ledových měsících Jupitera a Saturnu. Tyto měsíce, které jsou pokryty silnou vrstvou ledu, mají podle všeho pod povrchem kapalnou vodu. Studie zjistila, že měsíc Saturnu Enceladus má největší potenciál pro podporu života tímto způsobem, následuje Mars a poté Jupiterův měsíc Europa.
Při hledání života „můžeme nyní zvažovat i místa, která jsou chladná a tmavá, pokud mají pod povrchem vodu a jsou vystavena kosmickému záření. Život by mohl přežít na více místech, než jsme si kdy dokázali představit,“ uvádí průvodní tisková zpráva.
Studie představuje nový pojem „radiolytická obyvatelná zóna“. Na rozdíl od tradiční „obyvatelné zóny“ – oblasti kolem hvězdy, kde by planeta mohla mít na svém povrchu kapalnou vodu – se tato nová zóna zaměřuje na místa, kde voda existuje pod zemí a může být aktivována (rozkládána) kosmickým zářením.
Dimitra Atri et al, Estimating the potential of ionizing radiation-induced radiolysis for microbial metabolism on terrestrial planets and satellites with rarefied atmospheres, International Journal of Astrobiology (2025). DOI: 10.1017/S1473550425100025
Zdroj: New York University / Phys.org, přeloženo / zkráceno
