`Oumuamua, kometa, asteroid nebo ještě něco jiného?. První zjištěný objekt mezihvězdného původu, objeven v roce 2017. Představa umělce. Kredit: Credit: ESO/M. Kornmesser

Změna: `Oumuamua prý z vodíkového ledu nebyla

A jak to souvisí s temnou hmotou.

Názory se liší a poznatky vyvíjejí. Nová studie zpochybňuje, že by objekt `Oumuamua, zajímavý svým původem z oblastí mimo Sluneční soustavy, byla kusem zmrzlého molekulárního vodíku.

Viz také: Nová teorie tvrdí, že `Oumuamua byla vodíkový ledovec

Nejde přitom pouze o toto těleso. Podle některých teorií by temný vodíkový led totiž mohl tvořit i temnou hmotu, nebo alespoň její část.
Na Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian a Korea Astronomy and Space Science Institute ale nyní tvrdí, že všechno je jinak. Uznávají, že hypotéza o vodíkovém ledu mohla vysvětlit neobvyklý protáhlý tvar tělesa i jeho pozorované gravitační zrychlení. Autoři nového výzkumu nicméně zpochybňují, že vodíkový led vůbec může vznikat v molekulárních mračnech a že by byl ve vesmíru hojný. Navíc by těleso z pevného vodíku ani nepřežilo cestu trvající stovky milionů let, protože i v prostředí mezihvězdné prázdnoty se vodík odpařuje při interakci s náhodně dopadajícím zářením. Obří molekulární mrak (GMC, giant molecular cloud) W51, o němž se uvažovalo jako o místu vzniku objektu `Oumuamua, je od nás 17 000 světelných let – příliš daleko na takovou cestu.
Co se týče samotného vodíkového ledu, nepravděpodobný má být už i vznik jeho větších útvarů. K „lepivým“ srážkám může docházet u prachu, a z částic o velikosti mikrometrů pak opravdu mohou vyrůst i i kilometrové objekty. U vodíku je to ale jinak. Tam, kde je vodíku dostatečná hustota, aby mohl krystal vůbec růst, ale zase dochází při kolizích (vodíku nebo vodíku i helia) k zahřívání plynu a pak při srážkách s kouskem ledu začne jeho povrch sublimovat (poznámka: takže se asi rychle ustaví nějaká rovnováha, kdy se přírůstky vyrovnají sublimací a růst zrnka se zastaví).
Nakonec z toho všeho má vyplývat i to, že černý vodíkový led nemůže fungovat ani jako vysvětlení temné hmoty.
Samotná `Oumuamua tak zůstává záhadou, protože svými vlastnostmi se liší i od komet a asteroidů, alespoň těch, které známe ze Sluneční soustavy. Nicméně podle autorů studie by zrovna u téhle hádanky mohlo být řešení nablízku. Již příští rok by totiž měla být spuštěna Vera C. Rubin Observatory, která bude pátrat mj. právě o objektech na podobných náhodných dráhách. Existuje naděje, že dokáže tyto objekty detekovat třeba i rychlostí jeden za měsíc.

Thiem Hoang et al. Destruction of Molecular Hydrogen Ice and Implications for 1I/2017 U1 (‚Oumuamua), The Astrophysical Journal (2020). DOI: 10.3847/2041-8213/abab0c
Zdroj: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics/Phys.org a další

Poznámka: Vera C. Rubin Observatory je nový název pro projekt celooblohového dalekohledu Large Synoptic Survey Telescope (LSST). Na rok 2021 se plánuje „první světlo“ (jiné zdroje uváděly už na letošní rok, možná odsud kvůli pandemii?), uvedení do plného provozu má prozatím nastat v roce 2023. Viz Wikipedia.cz

Rekord: kryoelektronová mikroskopie zobrazila jednotlivé atomy vodíku v proteinu

Pomocí kryoelektronové mikroskopie se vědcům podařilo zobrazit molekulu proteinu apoferritinu v rozlišení 1,25 angstromů (angstrom …

One comment

  1. Takže jsme propásli setkání s Rámou ? ….Ony by stačily i fotografie s rozumným rozlišením .Ale místo toho samé vizualizace a rozmazané čudo na fotografii …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close