Fascinace jevy na obloze dávno předchází hvězdě Betlémské i starověkým civilizacím. Astronomická symbolika v lidských výtvorech může být mnohem starší než Stonehenge. Dokonce i zvířata v paleolitických obrazárnách prý mohou představovat hvězdy.
S touto poněkud výstředně působící teorií přišli vědci z Universities of Edinburgh a Universities of Kent, názor publikovali v Athens Journal of History. Už v pravěku lidé prý také konstruovali jakési kalendáře, znali precesi zemské osy/posun východu slunce při rovnodennosti. V době, kdy nejstarší Homo sapiens přicházeli do Evropy a možná i dříve, lidé dokázali zaznamenávat/datovat události až zhruba do období 250 let (poznámka PH: Jak se mohlo přijít na tohle?).
Podobně jako dnes označujeme souhvězdí názvy zvířat a máme přímo zvěrokruh, mohly prý souhvězdím odpovídat i zvířata v paleolitických obrazárnách. Některé malby mohou být i reakcemi na neobvyklé astronomické události, vzplanutí nov, objevení komety apod. A díky astronomickým znalostem zvládali lidé už v paleolitu námořní navigaci.
Speciálně se autoři výzkumu věnovali i nalezišti Gobekli Tepe, známého chrámu na území dnešního Turecka, který těsně předcházel počátkům neolitu. Výzkumníci tvrdí, že na jednom místě by zde mohla být znázorněna konkrétní událost – dopad komety v době kolem r. 11 000 př. n. l., která vyvolala ochlazení (mladší Dryas, málem návrat do doby ledové). Jedna scéna z obrazárny v Lascaux by zase mohla odpovídat dopadu komety kolem r. 15 200 př. n. l. Astronomické interpretace se dočkal i Lví muž z jeskyně Hohlenstein-Stadel, zřejmě nejstarší známá socha datovaná do doby před asi 40 000 lety (zřejmě předchází i nejstarším známým „venuším“).
Decoding European Palaeolithic art: Extremely ancient knowledge of precession of the equinoxes, arXiv:1806.00046 [physics.hist-ph] arxiv.org/abs/1806.00046
Zdroj: Phys.org a další
Poznámky PH:
Viz též třeba i v češtině vyšlá kniha David Lewis-Williams: Mysl v jeskyni, kde se paleolitické obrazárny interpretují pro změnu jako výsledek sociálních konfliktů (šelmy jsou ti silní, lovená zvěř poražení), eventuálně dokonce jako reakce na setkání Homo sapiens s neandrtálci. Osobně bych si spíš naivně myslel, že vlk a bizon jsou vlk a bizon (a analogicky příběh Karkulky a Vlka není např. metaforou zatmění Měsíce). Mnoho z výše uvedeného mi přijde strašně přitažené za vlasy. Co občasné znázornění oštěpů? Proč by mělo být na obrazech v Lascaux více býků, jelenů a koní, kdyby se jednalo o souhvězdí (tedy „jedno zvíře z bodů-hvězd“).
Otevřená je otázka, nakolik potřebovali (jak přesný?) kalendář z praktických důvodů lidé v paleolitu či neolitu. Když chci na jaře zasít, nestačí mi pozorovat aktuální počasí?
Došlo vůbec k popisovaným dopadům komet? Nakonec ochlazení v dryasu mohlo mít i úplně jiné příčiny (přítok chladné vody do oceánu po tání ledovců apod.).
Ad astronomie a navigace na širém moři – migrace z Afriky na Blízký východ probíhala zřejmě částečně po moři, ovšem při pobřeží. Dostat se do Austrálie ale nebylo jen tak ani v době glaciálů, kdy hladina moří byla níže než dnes. Skutečně i plavbu po širém moři tedy (nějak, někteří…) Homo sapiens zvládali již před cca 50 000 lety.
O astronomii pravěkých/starověkých kultur viz též kniha Anthony Aveni: Schody ke hvězdám, která se zabývá astronomii stavitelů Stonehenge, Mayů a Inků.