Sciencemag.cz
Doporučujeme
Asymetrie našeho mozku/těla má mnoho podob. Při hodnocení zvuku závisí nejen na jeho výšce, intenzitě a dalších nepřekvapivých fyzikálních parametrech, ale i na faktorech, které tak zřejmé nejsou. Většina lidí např. hodnotí blížící se zvuky jako nepříjemnější, silnější, vzrušivější a intenzivnější než zvuky vzdalujících se objektů; zejména nemáme rádi, když blížící se zvuky máme za zády. Samozřejmě to lze vysvětlovat i evolučně, pro naše předky v africké savaně bylo klíčové věnovat pozornost možnosti, že se k nim zrovna nějaký predátor blíží zezadu. Nyní švýcarští neurovědci tvrdí, že prokázali další vliv směru zvuku na s ním spojené emoce: na pozitivní lidské zvuky, jako je smích nebo příjemné vokalizace (a i erotické zvuky), reagujeme silněji, pokud přicházejí zleva než zprava nebo zepředu. Výsledek je založen na sledování aktivity ve sluchové kůře mozku.
Naopak zvuky emočně neutrální nebo negativní, vyslovování písmen, vyděšené výkřiky a jiné než lidské zvuky vnímáme stejně bez ohledu na jejich pravo-levý zdroj. (Přitom ovšem jiné než lidské zvuky zahrnuté do výzkumu mohly být také v různé míře pozitivní až neutrální nebo negativní: vítr, tikající bomba…)
Co se pak týče sledování pomocí funkční magnetické rezonance, studovaly se oblasti, o nichž je známo, že jsou spojeny s raným stadiem zpracování zvuku. Oblasti V1 a R jsou v obou hemisférách a aktivovaly se stejně (tj. nebylo to tak, že zvuk z jedné strany by zasáhl jen opačnou hemisféru – sluch stejně jako zrak jsou „stranově převrácené“…) a silněji v reakci na pozitivní vokály přicházející zleva. Naopak oblast L3 v pravé hemisféře, ale nikoli její dvojče v levé hemisféře, silněji reagovala na pozitivní vokalizace přicházející zleva nebo zprava ve srovnání s těmi, které přicházely zepředu.
Uvedené výsledky jsou ovšem založeny na studii s pouze 13 dobrovolníky; všichni byli praváci a nikdo neměl speciální hudební vzdělání.
Otázka, proč bychom měli na určité zvuky přicházející zleva reagovat silněji, je ovšem nejasná. Co na to evoluční psychologie? (Poznámka PH: Před pokusy o výklad bych počkal, zda se to celé vůbec potvrdí. Může to celé být také prostě jen důsledek toho, že máme mozek nějak asymetrický nebo jinak speciálně uspořádaný, je to k ničemu, ale ani to nijak zvlášť nevadí…)
Emotional sounds in space: asymmetrical representation within early-stage auditory areas, Frontiers in Neuroscience (2023). DOI: 10.3389/fnins.2023.1164334
Zdroj: Frintiers/MedicalXpress.com
Poznámka PH: Ono vnímání zvuků z různých stran by ale mělo být různé v různých hemisférách prostě proto, že zvuk ze strany jedna hemisféra slyší lépe než druhá. Nebo to pro dostatečně hlasité zvuky neplatí? Celé mě to tedy zrovna nepřesvědčilo… Také by to chtělo výsledky dát nějak do souvislosti s tím, že pravá hemisféra je obecně spojena více s negativními emocemi.
jestli to neni treba tim, ze vetsina zvirat jsou pravaci a utoci smerem doprava 🙂
Člověk má jedno oko dominantní ( většinou pravé), mozek skládá z obou vjemů prostorový vjem. U ucha to může být podobně. Kůň obíhající v aréně, kde je cvičitel uprostřed, údajně poslouchá uchem k němu jinak, než uchem k němu venkovním, což se má projevit natočením uší. Pes taky zaostřuje zvuk natočením hlavy.
Jako a6b si myslím, že to souvisí s převahou praváků. Při boji (meč, luk, puška) i práci (sekera, krumpáč, hrábě) staví pravák svůj levý bok i levé ucho více dopředu.
Jsem pravák, házím ( míč, oštěp a cokoliv) pravou rukou , mám tím levý bok víc vpředu stejně jako většina praváků včetně světových rekordmanů Železného a Špotákové.
Při práci mám na násadě ( sekera, vidle, lopata) dole pravou ruku, čili pravý bok předu a nakročeno pravou.
Většina pravičáků údajně drží častěji kojence v náručí tak, že má hlavičku jako na srdci, tedy na levé straně těla (matky). Pak levé ucho je volné. Takovýchto jakoby příčinných souvislostí by se našlo a nic moc z toho neplyne.