Sciencemag.cz
Doporučujeme
Rozbor mitochondriálního genomu raných evropských neandrtálců dává dost nejednoznačné výsledky, které jsou v rozporu se závěry jiných analýz.
Tým z Max Planck Institute a University of Tübingen nyní ve studii publikované v Nature Communications dospěl na základě analýzy mtDNA raných evropských neandrtálců k závěru, že k oddělení neandrtálců a Homo sapiens došlo před 470-220 tisíci lety, s nejpravděpodobnější hodnotou okolo 400 000 let. Problém nepředstavuje ono strašně široké rozpětí, ale to, že ani tak se totiž výsledky zrovna nepřekrývají s jinými daty.
Na základě analýzy jaderného genomu se totiž dříve došlo k datu oddělení obou linií 765-550 tisíc let, přičemž tato čísla mnohem lépe zapadají do obrazu, který o paleolitu máme z údajů archeologie/paleoantropologie. Tak např. předpokládáme, že neandrtálci se v Evropě ze svých předků (člověka heidelbergského apod.) vyvinuli někdy před půl milionem let, anatomicky moderní Homo sapiens existuje možná i 200 000 let. Nejnižší hodnota z rozmezí pro mtDNA, 220 tisíc let, je tedy zjevně mimo, ovšem divná je i střední hodnota 400 000 let. Někdy v té době, nebo i dříve, se totiž od sebe oddělovali neandrtálci a denisované; ti by si spolu rozhodně měli být příbuznější než neandrtálci a Homo sapiens.
Jako možné vysvětlení vědci (hlavním autorem studie je Johannes Krause z Max Planck Institute) navrhují, že třeba nějaká malá část předků Homo sapiens (či jim blízkých příbuzných) už někdy dávno, před těmi cca 400 000 lety, odešla z Afriky a na Blízkém východě se zkřížila s předky neandrtálců (respektive s neandrtálci), nikoliv však denisovanů. Přičemž ke křížení došlo tak, že zanechalo stopu v neadrtálské mitochondriální DNA, nikoliv však v jaderném genomu. Jak sami autoři studie připouštějí, jde o scénář poněkud vycucaný z prstu a velmi hypotetický; minimálně bude třeba zkoumat, zda takové vysvětlení je vůbec v souladu s jinými daty.
K analýze byly použity fosílie neandrtálců z jeskyně Hohlenstein-Stadel na jihozápadě Německa, datované do doby asi před 124 000 lety, z nichž se podařilo získat mtDNA. Jde tak o jeden z nejstarších vzorků, kde byla extrakce DNA úspěšná. Samozřejmě se ze vzorku specialisté ještě pokusí získat i jadernou DNA, o úspěchu se ale pochybuje. Tak jako tak by to vše chtělo doplnit dalšími genetickými daty od raných neandrtálců.
Zdroj: Phys.org a další
Mitochondrialni DNA zustala? Takze neandrtalci si nechaly trofej-zeny homo sapiens a chlapy odkrag…
no, mozna pred nejakymi 100 000 lety pri prvni expanzi homo sapiens na blizky vychod by to tak opravdu bylo, „neandrtalci tehdy vyhrali“. jestli predtim? dalsi faktory: pokud meli krizenci homo sapiens a neandrtalcu snizenou plodnost, platilo to spis pro muze (myslim ted ciste biologicky, bez ohledu na socialni scenare – chromozom Y nema parovy). takze – mohlo se neco takoveho odehrat i ve vzdalenejsi minulosti. ovsem samozrejme je to trochu tahani kraliku z klobouku, na zaklade jednoho nalezu delat kdovijake zavery.