Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Analýza DNA neandrtálců vede k paradoxům

Rozbor mitochondriálního genomu raných evropských neandrtálců dává dost nejednoznačné výsledky, které jsou v rozporu se závěry jiných analýz.

Tým z Max Planck Institute a University of Tübingen nyní ve studii publikované v Nature Communications dospěl na základě analýzy mtDNA raných evropských neandrtálců k závěru, že k oddělení neandrtálců a Homo sapiens došlo před 470-220 tisíci lety, s nejpravděpodobnější hodnotou okolo 400 000 let. Problém nepředstavuje ono strašně široké rozpětí, ale to, že ani tak se totiž výsledky zrovna nepřekrývají s jinými daty.

Na základě analýzy jaderného genomu se totiž dříve došlo k datu oddělení obou linií 765-550 tisíc let, přičemž tato čísla mnohem lépe zapadají do obrazu, který o paleolitu máme z údajů archeologie/paleoantropologie. Tak např. předpokládáme, že neandrtálci se v Evropě ze svých předků (člověka heidelbergského apod.) vyvinuli někdy před půl milionem let, anatomicky moderní Homo sapiens existuje možná i 200 000 let. Nejnižší hodnota z rozmezí pro mtDNA, 220 tisíc let, je tedy zjevně mimo, ovšem divná je i střední hodnota 400 000 let. Někdy v té době, nebo i dříve, se totiž od sebe oddělovali neandrtálci a denisované; ti by si spolu rozhodně měli být příbuznější než neandrtálci a Homo sapiens.

Jako možné vysvětlení vědci (hlavním autorem studie je Johannes Krause z Max Planck Institute) navrhují, že třeba nějaká malá část předků Homo sapiens (či jim blízkých příbuzných) už někdy dávno, před těmi cca 400 000 lety, odešla z Afriky a na Blízkém východě se zkřížila s předky neandrtálců (respektive s neandrtálci), nikoliv však denisovanů. Přičemž ke křížení došlo tak, že zanechalo stopu v neadrtálské mitochondriální DNA, nikoliv však v jaderném genomu. Jak sami autoři studie připouštějí, jde o scénář poněkud vycucaný z prstu a velmi hypotetický; minimálně bude třeba zkoumat, zda takové vysvětlení je vůbec v souladu s jinými daty.
K analýze byly použity fosílie neandrtálců z jeskyně Hohlenstein-Stadel na jihozápadě Německa, datované do doby asi před 124 000 lety, z nichž se podařilo získat mtDNA. Jde tak o jeden z nejstarších vzorků, kde byla extrakce DNA úspěšná. Samozřejmě se ze vzorku specialisté ještě pokusí získat i jadernou DNA, o úspěchu se ale pochybuje. Tak jako tak by to vše chtělo doplnit dalšími genetickými daty od raných neandrtálců.

Zdroj: Phys.org a další

Matematiku a přírodní vědu prý spojuje stejná role náhodných procesů a pravděpodobnosti

O tom, co je to přesně matematika, těžko dojít ke shodě. Můžeme se setkávat s …

2 comments

  1. Mitochondrialni DNA zustala? Takze neandrtalci si nechaly trofej-zeny homo sapiens a chlapy odkrag…

  2. pavel houser

    no, mozna pred nejakymi 100 000 lety pri prvni expanzi homo sapiens na blizky vychod by to tak opravdu bylo, „neandrtalci tehdy vyhrali“. jestli predtim? dalsi faktory: pokud meli krizenci homo sapiens a neandrtalcu snizenou plodnost, platilo to spis pro muze (myslim ted ciste biologicky, bez ohledu na socialni scenare – chromozom Y nema parovy). takze – mohlo se neco takoveho odehrat i ve vzdalenejsi minulosti. ovsem samozrejme je to trochu tahani kraliku z klobouku, na zaklade jednoho nalezu delat kdovijake zavery.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *