Foto: © bluebay2014 / Dollar Photo Club

Nitrid uhlíku má zefektivnit konzervaci sluneční energie

Plynulý příkon ze zachycované sluneční energie? Inspiraci by mohla poskytnout fotosyntéza, která se také dělí na světlou a temnou fázi.
Když se nevyužitá elektrická (nebo i chemická) energie ze solární článku musí nějak transformovat a pak teprve ukládat, výsledkem jsou další ztráty. Efektivnější by bylo ukládat energii přímo v solárním článku a dále řídit její uvolňování nezávisle na tom, zda je světlo nebo tma. Fotosyntéza v živých organismech se také dělí na světlou fázi, v níž se sluneční energie převádí na elektrický potenciál (fotolýza vody), a fázi temnou, kdy se provádí samotná fixace uhlíku – tedy energie se spotřebovává na syntézu organických látek z CO2.
Bettina V. Lotsch z Ústavu Maxe Plancka a její kolegové z Curychu a Cambridge nyní připravili speciální polymerní formu nitridu uhlíku, která v solárním článku dokáže rovnou skladovat energii. V bezkyslíkatém prostředí se barva látky změní ze žluté na modrou. V této podobě obsahuje nitrid uhlíku „konzervované“ elektrony. Po přidání kokatalyzátoru pak začne pomocí uvolňovaných elektronů z vody vznikat plynný vodík a nitrid uhlíku opět zežloutne; důležité však je, že v tuto chvíli už vůbec nemusí svítit světlo.
Práce byla publikována v Angewandte Chemie. Nitrid uhlíku C3N4 se v současnosti zkoumá z hlediska uplatnění v roli polovodiče nebo fotokatalyzátoru. Zkoušel se i jako katalyzátor pro umělou fotosyntézu s fixací oxidu uhličitého (shodou okolností také v Ústavu Maxe Plancka). Látka existuje v několika různých modifikacích, jejichž vlastnosti se liší; forma β-C3N4 má např. tvrdost srovnatelnou s diamantem. Ve výše popisovaném případě se používala tzv. g („grafitická“) forma nitridu uhlíku, která vzniká polymerací kyanamidu NH2CN. Základem polymeru C3N4 jsou šestičlenné heterocykly, v nichž se střídají atomy uhlíku a dusíku.

Zdroj: Phys.org a další

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Rychlé zpracování metanu na metanol

Švýcarští výzkumníci (Paul Scherrer Institut a ETH Zurich) vymysleli reakci, kdy z metanu a vody …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close