Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Průmyslové znečištění prý začalo s chalkolitem

Málokteré místo bychom asi mohli prohlásit oprávněněji za znečištěné než neolitickou vesnici. Co ale pokud jde o znečištění „průmyslové“, které navíc dokážeme detekovat dodnes?

Hromady splašků kolem prvních trvalých lidských sídel mohly být snadno zdrojem epidemií, do dnešní doby se nám z nich ale dochovalo málo. I z menších řek zřejmě dokázali neolitici udělat stoky; odpad tehdy produkovali už nejen lidé, ale i jejich domácí zvířata.
Stopy pro „průmyslovém“ znečištění jsou ale jen o málo mladší než počátky neolitu; na jedny z nejstarších nyní narazili archeologové ve vádí Faynan v jižním Jordánsku. Dnes je toto údolí vyschlé, před asi 7 000 lety zde však tekla řeka. Místní lidé dokázali její složení pořádně pozměnit produkty, které vznikly zpracováváním měděných rud.
Russell Adams z University of Waterloo a jeho kolegové zde prozkoumali stopy po osídlení z doby měděné – chalkolitu. Bronz tehdy ještě nebyl znám a s kovy se teprve začínalo experimentovat. Archeologové objevili stopy kelímků i větších nádob, v nichž se ruda tavila se zdroji uhlíku. K vytavování mědi z rud se spotřebovávalo velké množství dřeva. Postupně se objevovaly i tavicí pece a po spotřebování povrchových zásob rud se lidé pouštěli i do těžby ve větších hloubkách.
Oním dodnes dochovaným „znečištěním“ se myslí především odpad z tavení mědi – struska. Kromě samotné mědi obsahuje kadmium, olovo, zinek, arsen a rtuť. Většina z těchto látek je jedovatých, rostliny je přitom znovu absorbují a v potravním řetězci se dostávají až k člověku. Navíc na jednom místě mohlo zpracování rud probíhat i po několik století. Už tehdejší obyvatelé zkoumané vesnice byli zřejmě vystaveni toxickým koncentracím těchto látek, což se projevovalo na jejich zdravotním stavu.
Studie byla publikována v Science of the Total Environment.
Zdroj: Phys.org

Poznámky:
Viz i jedna starší zkratkovitá teorie, která dávala úpadek římské říše do souvislosti s otravou olovem.
U mědi a částečně i u bronzu se diskutuje o tom, nakolik měla technologie praktický význam a nakolik předměty z kovu sloužily spíše jako doklad prestiže.
Ovšem průměrná délka života poklesla nejvíc v neolitu; takto zpětně posuzováno chalkolit (eneolit ve střední Evropě) nemusel být ve srovnání s jinými historickými obdobími zrovna špatný. Ve stejné době začaly ve větší míře vznikat opevnění, dalo se už mluvit o bohatství a současně se vyprodukovalo dost potravin na to, aby se lidé mohli v relativním blahobytu věnovat i jiným aktivitám – řemeslům, budování větších staveb, obchodu…

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Nejstarší Španělé nevařili

Kdy naši předkové začali využívat oheň? Názory se různí, někteří uvádějí až 1,8 milionu let, …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close