Archiv článků: exoplanety

Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však mohla vypadat zcela jinak. Mohly by ji pokrývat např. autotrofní mikroorganismy, které budou zachycovat jen málo nebo vůbec žádné viditelné světlo a místo toho využívat k fotosyntéze infračervené záření. I Zemi (respektive specifická prostředí) obývá …

Astronomové si dlouho lámali hlavu, proč mají všechny planety v naší Sluneční soustavě mírně nakloněné dráhy vzhledem k rovině rotace Slunce. Nová studie pod vedením Yaleovy univerzity však naznačuje, že tento jev nakonec nemusí být neobvyklý. Dokonce i v „nedotčených“ soustavách vykazují dráhy planet mírný sklon. Vědci dlouho předpokládali, že …

Spolupracovníci Fyzikálního ústavu v Opavě, astronomové z Astronomického centra Mikuláše Koperníka Polské akademie věd, přišli s velmi zajímavým výsledkem svého výzkumu. Jak známo, polární záře vznikající interakcí částic ve hvězdném větru s atmosférou planet detekujeme kromě Země také na Jupiteru nebo Saturnu. Ovšem doposud se jen teoreticky předpokládalo, že stejný …

Ve vesmíru existují volně putující planety gravitačně nevázané na hvězdu. Objevujeme je obtížně a odhady jejich množství se různí, podle některých jich dokonce může být i více než planet u hvězd. Nicméně tato tělesa jsou svým původem opravdu planety, původně vznikly u hvězd a pak jejich systémy opustily. Nová studie …

Skupina astronomů si v rámci několika studií posvítila na fascinující a komplexní proces vzniku planet. Úchvatné fotografie byly pořízeny za použití dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) v Chile, a reprezentují jednu z největších studií protoplanetárních disků všech dob. Výzkum také přináší pozorování více než 80 mladých hvězd, které by …

Vědci objevili vodní páru v disku kolem mladé hvězdy přesně v místě, kde se mohou formovat planety. Voda je klíčovou složkou života na Zemi a předpokládá se, že hraje významnou roli i při vzniku planet. Dosud se nám však nikdy nepodařilo zmapovat, jak je voda rozložena ve stabilním chladném disku …

Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře… Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být …

Osamělé planety volně se pohybující vesmírem známe, teď ale astronomové zaznamenali méně obvyklý jev. V mlhovině Orionu se dva osamělé objekty o velikosti Jupiteru potkaly a teď vytvářejí gravitačně vázanou dvojplanetu. Výsledky jsou založeny na pozorování dalekohledů Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) na U.S. National Science Foundation National …

Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu pozorovali dosud nejmenší exoplanetu, v jejíž atmosféře se podařilo detekovat vodní páru. Planeta GJ 9827d má průměr jen přibližně dvojnásobku Země. GJ 9827d objevil v roce 2017 vesmírný dalekohled Kepler. Oběh kolem červené trpasličí hvězdy dokončí každých 6,2 dne. Hvězda GJ 9827 leží 97 …

Díky pokroku pozorovacích technik můžeme nyní zkoumat prostředí kolem mladých hvězd a porovnávat je s podmínkami předpokládanými v rané Sluneční soustavě. S využitím interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) Evropské jižní observatoře (ESO) tak učinil mezinárodní tým pod vedením Józsefa Vargy z Konkolyho observatoře v Budapešti. Vědci pozorovali disk mladé …