Archiv článků: fyzika

Když hodíte do piva burský oříšek, stane se něco podivného. Nejprve klesne ke dnu (na tom tedy nic podivného není, když má prostě vyšší hustotu), pak ale zase vyplave k hladině. Dále pak arašídy kmitají sem a tam, nikoliv ale nepřetržitě, na hladině i na dně po různou dobu setrvávají. …

Katalyzátory jsou tedy systémy, které umožňují změny a zachovávají si schopnost je opět způsobit. Abstraktní katalyzátory jsou katalyzátory, které jsou kopírovatelné a dokážou se zachovávat: jsou to katalyzátory vytvořené z odolné informace, kterou nazýváme věděním. Nyní bych chtěla vysvětlit fascinující skutečnost, že všechny katalyzátory musí obsahovat abstraktní katalyzátor. Jinými slovy, …

Právě jsem uvedla, že katalyzátor umí umožnit, nebo způsobit změny ve fyzických systémech. Popravdě řečeno, sloveso „způsobit“ získalo, obzvláště mezi fyziky, špatnou pověst. Když se řekne, že katalyzátor má schopnost způsobit určité změny, lze si to splést s nesprávným pohledem na „kauzalitu“. Ale o to tu nejde. Když řeknu, že …

Supravodivosti alespoň nějak rozumíme v případě „konvenčních“ supravodičů. To, jak fungují nekonvenční supravodiče, naproti tomu moc známo není. Jedním z těchto materiálů je i UTe2. Tým z Helmholtz Association of German Research Centres (HZDR) spolu s kolegy z CEA, japonské univerzity Tohoku a Institutu Maxe Plancka pro chemickou fyziku pevných …

Vědci identifikovali první nekonvenční supravodič s chemickým složením, které se vyskytuje i v přírodě. Miassit (miassite) je jedním z pouhých čtyř minerálů nalezených v přírodě, které se při pěstování v laboratoři chovají jako supravodiče. Zkoumání miassitu pak dále odhalilo, že se jedná o nekonvenční supravodič (a to je první případ). …

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův jev, při kterém se pohlcování/uvolňování tepla úměrné aplikovanému rozdílu teplot a elektrickému proudu (tj. samotný Thomsonův jev) mění anizotropně v závislosti na směru magnetizace v magnetických materiálech. Thomsonův jev je již dlouho znám jako jeden …

Hmota ve vesmíru je rozložena plynuleji – méně „hrudkovitě“ – než by předpovídala obecná teorie relativity. Vědci z University College London a jejich kolegové použili techniky umělé inteligence k přesnějšímu odvození vlastností temné energie. Vyšli přitom z mapy temné a viditelné hmoty, pokrývající posledních 7 miliard let vývoje vesmíru. Studii, …

Rychlost rozpínání vesmíru, jejíž mírou je Hubbleova konstanta, představuje jeden ze základních kosmologických parametrů. Jak se zde již několikrát psalo, různé metody stanovení Hubblevy konstanty ale dávají odlišné výsledky. Nikoliv řádově, „jen“ v procentech, ale i tak to prostě nesedí („Hubble Tension“). Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní potvrdil výsledky, které …

Fyzikové vyvinuli metodu detekce gravitačních vln o tak nízkých frekvencích, že by tímto způsobem mohly jít zkoumat rané fáze fúzí superhmotných černých děr. Pokud ovšem tyto vlny nezpůsobuje něco jiného. Metoda dokáže detekovat gravitační vlny, které oscilují pouze jednou za tisíc let, což je minimálně 100krát pomaleji než všechny dosud …

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Michaela Kramera a Kuo Liu z Max Planck Institute for Radio Astronomy v Bonnu studoval magnetary a přitom odhalil základní zákon, který zřejmě platí univerzálně pro neutronové hvězdy. Tento zákon popisuje, jak tyto zdroje produkují rádiové záření, a může poskytnout spojení se záblesky rádiového světla, …