Sciencemag.cz
Doporučujeme
CRISPR a její mnohé varianty představuje techniku pro editování genomů, o níž se mluví především v souvislosti s cíleným křížením, respektive opravou vadných genů. Technologie CRISPR-Cas9 je vypůjčena od bakterií, které ji používají pro ochranu před cizími genetickými elementy. Bakterie se takto dokážou naučit rozpoznat konkrétní místo v cizorodém genomu a tam „střihnout“ (asi jako lidský imunitní systém se naučí rozpoznávat a reagovat na cizorodé proteiny).
Při aplikacích v medicíně nebo šlechtění takto prostě specificky odstraňujeme jednu formu genu, který z jakéhokoliv důvodu nechceme. Necháme proběhnout „normální“ křížení, žádná selekce na úrovni embryí apod., opraví se však jedno specifické místo DNA v organismu potomka. K editování dochází na přesně daném místě genomu – to je rozdíl třeba od formy genové terapie, kdy chybějící gen vkládáme pomocí virů.
Švédský rostlinný biolog Stefan Jansson z Umeå University nyní tvrdí, že jako první pomocí CRISPR nejen vytvořili rostlinu (fakticky samotné semeno snad zase vzniklo v jiné zemi, kvůli regulacím), ale i vypěstovali – a snědli. Šlo o 300 g zelí (kapusty, brukve? cabbage), dali si ho s těstovinami.
Na pěstování takových rostlin ani jejich konzumaci by se neměly vztahovat GMO regulace, protože tímto způsobem nevnášíme žádné geny z jiných druhů. Ne že by ovšem regulace GMO byly jakkoliv logické, takže klidně se může začít omezovat i CRISPR, ať už pod GMO legislativou nebo jinak. Jansson měl však od švédských úřadů vše schváleno.
Jak je to se samotným prvenstvím konzumace? Yinong Yang z Pennsylvania State University uvedl již v dubnu, že jedl CRISPR houby ve své laboratoři, ministerstvo zemědělství USA proti tomu nic nemělo; ale objevily se zde nějaké nejasnosti, možná šlo o kontrolní nemodifikovaný vzorek.
Stefan Jansson tak byl možná prvním konzumentem CRISPR rostlin (houby nejsou rostliny), možná ani to ne, rozhodně ale jako první vše předvedl veřejně a legálně – na místní švédské zahradnické výstavě.
Zdroj: Science AAAS
