Sciencemag.cz
Doporučujeme
Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na poli, to by člověk radši umřel hlady, ale pivo přece jen nějak motivovalo? Nakolik společné opíjení se umožňuje generovat důvěru mezi „cizinci“ a tím propojovat společnost ve větším měřítku?
Na otázky odpovídá evoluční antropolog Václav Hrnčíř, Ph.D. který pracuje na Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku
Mohl byste představit tři hlavní teorie, které popisují vztah alkoholu a zemědělství, možné korelace a kauzality?
Tradiční příběh o počátcích výroby a konzumace alkoholických nápojů říká, že někdy před dvanácti tisíci lety začali první lovci-sběrači experimentovat s pěstováním obilovin. Vybírali neobvykle velká semena, která vysévali na volných plochách, možná je dokonce pleli a zalévali. Tento proces opakovali po několik generací, což postupně vedlo ke vzniku raných domestikovaných plodin, jejichž výnosnost začala být postupně natolik zajímavá, že motivovala lidi usadit se na jednom místě a na místo lovu a sběru se začít živit prací na poli. Vypěstované obilí konzumovali buď v podobě kaše, placek nebo chleba. V určitém okamžiku si ale všimli, že pokud ho delší dobu nechají rozmačkané ve vodě, směs se promění v něco úplně jiného – zvláštní nápoj, který vám navodí příjemnou náladu. Pivo v tomto příběhu tak vzniklo jako náhoda, nezamýšlený důsledek zemědělství.
Badatelé, kteří se počátky alkoholu podrobně věnují, však poukazují na to, že než z obilí, je mnohem jednoduší vyrobit alkohol z medu či ovoce. Spíše než pivo tak mohlo být nejstarším nápojem ovocné víno či medovina, které se mohlo vyrábět již dávno před vznikem zemědělství. Byť pro toto tvrzení nejsou zatím žádné přímé archeologické doklady, etnografická pozorování moderních lovců sběračů ukazují, že spousta těchto společností si užívá chutě i účinků alkoholu, aniž by museli cokoli pěstovat. Stačí jen smíchat med od divokých včel či divoce rostoucí ovoce s vodou a nechat tekutinu zkvasit.
Poslední teorie nejenže klade počátky alkoholu před zemědělství, ale tvrdí, že to byla právě touha se pravidelně opíjet, která motivovala nomádské lovce-sběrače, aby zásadně změnili svůj způsob života. Celou tradiční logiku tak zcela převrací na ruby.
Dokázaly (některé) předzemědělské společnosti vyrábět alkohol ve větším množství? Obešly se přitom bez keramiky?
Předzemědělské společnosti nepochybně alkohol vyrábět mohly. Jak často a v jakém množství si ho mohly dopřávat, je ale otázka. Zřejmě se to lišilo společnost od společnosti. Záviselo hodně na prostředí, ve kterém žili. Zatímco v úrodných údolích mohli mít dostatek surovin na pravidelnou výrobu, jinde se mohli opíjet jen pár měsíců v roce, v období zrání ovoce.
Pokud jde o nádoby, tak se bez keramiky mohly v pohodě obejít. Mnozí současní lovci sběrači nechávají alkohol kvasit v kožených vacích, nádobách z kůry či dlabaných dřevěných žlabech. Rovněž bylo možné alkohol připravovat v kamenných nádobách.
K jakým závěrům dojdeme, použijeme-li kvantitativní přístup/rozsáhlá data?
Kvantitativní studie etnografických dat nám podává ucelenější obrázek o výskytu alkoholu u moderních lovecko-sběračských populací, protože otázku zkoumá na širokém vzorku společností. Nevybírá jen ty, které pasují do našich představ, např. ty které alkohol mají, ale i ty, které ho nemají. Výsledky tak ukazují, že byť mnozí lovci-sběrači konzumovali domorodý alkohol, rozhodně to nebylo něco univerzálního. Naopak takovýchto případů je spíše menšina. Příklady alkohol-konzumujících lovců pak ukazují, jak byli tito lidé neskutečně vynalézaví a z jakých všech surovin byli schopni alkohol vyrobit – nejen z medu a nejrůznějších dužnatých plodů, ale též ze stromové mízy či sladkého květního nektaru.
Pokládáte představu, že obilí se začalo pěstovat především kvůli pivu, za přitaženou za vlasy?
Myslím si, že na této teorii může být část pravdy. Rozhodně jsem ale skeptický k tomu, že to byl jediný a univerzální důvod vzniku zemědělství. To totiž vzniklo nezávisle v mnoha koutech světa, a neomezovalo se jen na obilí, ale zahrnovalo i další plodiny, třeba luštěniny, z kterých se alkohol vyrábí těžko.
Jaké jsou hlavní příčiny toho, že v některých kulturách alkohol prostě chyběl?
Příčin může být více. Například v arktických oblastech lidé neznali alkohol, protože tam nerostly žádné vhodné plodiny, ze kterých by ho šlo vyrobit. Jiné kultury ho vyrobit mohly, a možná občas i náhodně vyrobily, ale nikdy se ho nenaučily pít, protože jim nevoněl a nechutnal. Mysleli si, že jejich oblíbený sladký nápoj je zkažený a tudíž nepitelný. Jinde mohli používat jiné formy drog (například tabák v Severní Americe, či odvar z pepřovníku opojného neboli kava v Oceánii) a neměli potřebu používat další intoxikant. Nemluvě o muslimských společnostech, které konzumaci alkoholu aktivně zakazovaly.
Jak se vysvětluje možná role alkoholu při vzniku komplexnějších společností? A jak dopadlo testování zde?
Aby mohla jakákoli lidská společnost fungovat, je třeba, aby její členové navzájem spolupracovali a důvěřovali si. A čím je společnost větší a komplexnější, tím je tato potřeba intenzivnější. Existuje řada mechanismů, jak v lidech posílit důvěru k cizincům, kteří nejsou jejich příbuzní či sousedé, například víra ve stejné bohy, hrozba stejného nepřítele či účast na společných rituálech. Jedním takovým mechanismem může být i hodování a popíjení alkoholu. Když se totiž člověk opije, dobrovolně otupuje své smysly a předpokládá, že ostatní jeho zranitelnost nevyužijí, aby mu ublížili. Vkládá v ně tak svou důvěru. Současně alkohol funguje jako jakési sérum pravdy, jak praví i známé rčení „in vino veritas“. Střízliví lidé pečlivě přemýšlí co říkají, zatímco opilost odhaluje pravé já. Člověk pod vlivem není tak pozorný a často říká, co si skutečně myslí. Společné opíjení vytváří nové mezilidské vztahy a posiluje ty stávající. Na politické úrovni pak v tradičních společnostech, představte si například vikingské hostiny, mohlo rozdávání alkoholu sloužil jako prostředek budování aliancí, mobilizace pracovní síly či posilování moci a společenského postavení.
V tomto směru náš mezikulturní výzkum odhalil, že komplexní společnosti skutečně častěji konzumovali alkohol než ty méně komplexní. Přičemž největší roli v rozvoji společenské komplexity hrál alkohol zřejmě v předstátních, tzv. náčelnických společnostech.
Na závěr je třeba říci, že pití alkoholu má samozřejmě i odvrácenou stranu mince – vytváří a přiživuje konflikt a násilí, což platí stejně tak dnes jako dávno v minulosti.
Přednáška Václava Hrnčíře z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology. Department of Linguistic and Cultural Evolution na téma „Počátky alkoholických nápojů a jejich role při vzniku komplexních společností“, která byla prezentovaná v rámci Cyklu interdisciplinárních přednášek ARÚ Praha
Už v roce 1973 jsem na Hvaru pronesl významnou řeč „O podílu alkoholu na polidštění opice“ bylo to asi okolo 21:00 po delší konzumaci výtečného domácího vína, které mne inspirovalo. Bohužel nevím zda moje společnost tento převratný objev vůbec zaregistrovala a tak upadl v zapomnění. Mohl jsem mít doktorát.