Sciencemag.cz
Doporučujeme
Aneb – cesta vedla také na sever, do Skandinávie.
Analýzy DNA při zkoumání lidských migrací narážejí na své meze v případě, že studované populace si jsou geneticky velmi podobné. Nová metoda, tzv. Twigstats, má ale umožňovat přesněji měřit i tyto situace.
Ve výzkumu vedeném Institutem Francise Cricka vědci analyzovali 1 500 genomů z 1. tisíciletí n. l. Odhalily se tak 3 velké migrace směřující v té době Evropou.
První není žádným překvapením. Germáni se posunuli ze severního Německa a Skandinávie na jih (i na východ a západ; Gótové se dostali až na Krym), to víme dobře z římských dějin. Dvě hlavní zóny migrace a interakce s původními obyvateli odrážejí tři hlavní větve germánských jazyků, z nichž jedna zůstala ve Skandinávii, jedna vymřela a další vytvořila základ dnešní němčiny a angličtiny.
V britském Yorku byly objeveny „skandinávské“ geny už u lidí z 2.-4. stol. n. l. V Británii tedy žili lidé se skandinávskými předky dříve než v anglosaském a vikinském období. (To zase není až tak divné, Germáni sloužili v římské armádě, stávali se otroky, bojovali jako gladiátoři…)
V genech jsou také patrné nájezdy Vikingů. Autoři studie například zjistili, že někteří jedinci z doby Vikingů na východě (dnešní Ukrajina a Rusko) měli předky z dnešního Švédska a jedinci v Británii měli předky z dnešního Dánska. V hromadných hrobech z doby vikinské v Británii vykazovaly ostatky mužů, kteří zemřeli násilnou smrtí, genetické vazby na Skandinávii, což naznačuje, že se mohlo jednat o popravené/zabité vikinské nájezdníky.
Nakonec ale analýza odhalila i migraci naopak na sever, směřující do Skandinávie někdy v letech 500-800 n. l. Dalo by se to chápat jako jakýsi zpětný pohyb mezi obdobím stěhování národů a dobou Vikingů. Mnoho jedinců z doby vikinské v jižní Skandinávii mělo předky ze střední Evropy. Jiný typ analýzy (zubů) zjistil, že lidé pohřbení na švédském ostrově Öland, kteří měli předky ze střední Evropy, ale vyrůstali už ve Skandinávii. Podle průvodní tiskové zprávy to naznačuje, že příliv lidí na sever tedy nebyl jednorázový, ale probíhal nějak kontinuálně.
Proč ale lidé mířili na sever, to moc jasné zatím není. (Klimatické posuny? Relativní přelidněnost na jihu po stěhování národů a „rozpadu římské infrastruktury“?)
High-resolution genomic history of early medieval Europe, Nature (2024). DOI: 10.1038/s41586-024-08275-2
Zdroj: The Francis Crick Institute / Phys.org a další
Poznámka PH: Tak v době neolitu také probíhala migrace z jihu na sever, samo o sobě na tom není nic divného. Už jsem i narazil na zpětný pohyb Germánů na konci období stěhování národů, kdy měli zpět do Skandinávie zamířit Herulové. Spíš je snad zajímavé, že zrovna tento konkrétní aspekt evropských dějin zůstal dosud zřejmě nepovšimnut.
Plus stěhování na sever by dávalo smysl v souvislosti s oteplením a zpřístupněním dalších oblastí pro zemědělství. Jenže klimatické optimum vrcholilo někdy kolem roku 1000, je tedy spíš pozdější.
