malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain
malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Archeologické objevy roku 2018

Nejstarší malby Homo sapiens, další „čáry“ v Nazce, neznámé asyrské město… Web HeritageDaily sestavil přehled archeologických objevů roku. Seznam je následující.

1. Blombos Cave: „malby“ staré 73 000 let, tj. suverénně nejstarší známé výtvory Homo sapiens tohoto typu. Má jít o několik čar (tři červené čáry a jakési šrafování mezi nimi) na kusu kamene, u nichž na první pohled vůbec nebylo jisté, zda nejsou přírodního původu a bylo třeba zjistit to analytickými metodami. Se zvířaty v obrazárnách mladšího paleolitu se tento výtvor měřit nemůže. Nicméně okrem nakreslené čáry končí na okraji kamene, jedná se zřejmě o úlomek z většího celku.
Pokud je pravda, že autory nejstarších známých jeskynních maleb ve Španělsku byli neandrtálci (I neandrtálci mohli kreslit v jeskyních), mohli bychom teď Homo sapiens opět považovat za „vynálezce umění“ (symbolického myšlení). I když podivný artefakt, něco jako rytina (čára cik-cak) ne skořápce škeble z Trinilu na Jávě, se datuje už do doby před 540 000 lety a tvůrcem byl zřejmě nějaký východoasijský Homo erectus. Tento artefakt byl objeven v roce 2014 „přehrabováním“ kolekce nálezů, které z Jávy přivezl objevitel „pitekantropa“ Eugene Dubois; nyní jsou tyto sbírky uloženy v Leidenu. Ona „rytina“ může být ovšem i výsledkem toho, že si zde lidé jen zkoušeli ostří, které používali k dalšímu zpracování škeblí, třeba otevírání ulity tak, aby se šlo dostat k masu a ulitu dále použít k výrobě nástrojů.

2. V Černém moři u bulharského pobřeží byl objeven vrak řecké obchodní lodi z doby asi 400 př. n. l. Unikátní má být stupeň zachování; vrak je prakticky nepoškozený, organický materiál se uchoval v hloubce asi 2 km, ve vodě, která prakticky neobsahuje kyslík (poznámka: Černé moře je tvořeno dvěma vrstvami vody s odlišnými vlastnostmi, které se spolu moc nemísí).

3. Nazca. Letecká archeologie, drony a další moderní techniky pomohly objevit nové „kresby“ v jižním Peru. Spadají do období známé kultury Nazca, ale některé z nich zřejmě vytvořili už její předchůdci z kultury Paracas v době asi 500 př. n. l. (z této kultury známe jinak hlavně hroby s mumiemi zavinutými do speciálních textilií). Jak se zdá, tradice vytváření těchto obrazců je tedy starší a udržovala se celkem dlouho.

 

Další objevy zahrnuté v seznamu

V Sakláře objeven nový hrobový komplex ze sajsko-perského období, mj. se zde našla i mumie kněze s pozlacenou maskou (664-404 př. n. l., jak období vymezuje HeritageDaily; sajská renesance je období vlády 30. dynastie, 665-525 př. n. l., tj. mezi nadvládou Nubijcu a Asyřanů a dobytím Egypta Peršany).
Hrobka v Kýmé nedaleko Neapole z 2. stol. př. n. l. Vyzdobená velmi dobře zachovalými a v řadě ohledů unikátními malbami. Kýmé byla původně jednou z nejstarších řeckých osad v Itálii.
Nejstarší známý chléb, tedy zbytky jakési placky; zajímavé je, že si ji připravovali lovci a sběrači dávno před vznikem vlastního zemědělství. Viz také: Chleba vs. pivo
Zemětřesení v Mexiku poškodilo pyramidu v Teopanzolco. Při zjišťování škod pomocí radarů byl pod pyramidou objeven dosud neznámý chrám boha deště Tlaloka. Pyramida je datována do doby asi 1150-1200, tedy do chichimeckého období mezi zánikem říše Toltéků a vznikem říše Aztéků.
Kostra asi 30letého muže z Pompejí, tehdejší obyvatel zřejmě přežil první fázi erupce Vesuvu a na útěku z města byl zabit kamenem vrženým výbuchem, který mu rozdrtil hrudník.
U dánského Skageraku se podařilo objevit vrak německé ponorky U-3523, potopené hloubkovými bombami britských letadel Liberator B24 6. května 1945.
Lokalita v severním Íráku (Kurdistánu) Bassetki je zřejmě starověkým městem Mardaman. Toto město bylo dosud známo pouze z písemných pramenů, nevědělo se však, kde leží. Identifikace se odvozuje z tabulek datovaných do do doby kolem r. 1250 př. n. l. (středoasyrské období). Mardaman je nicméně starší, město vzniklo někdy před rokem 2200 př. n. l., trvalo asi 1000 let, během té doby však bylo několikrát dobyto. První takové dobytí zmiňuje akkadský král Narám Sín někdy kolem 2250 př. n. l., za důležité centrum označují Mardaman pozdější prameny 3. dynastie urské; později bylo město střídavě centrem nezávislého ministátu, jindy součástí Asýrie (připojil je už asyrský král Šamší-Adad I. v 18. stol. př. n. l., poté šlo nějaký čas o nezávislý churitský státeček) a sídlem guvernéra příslušné provincie. Právě zbytky guvernérského paláce se mj. podařilo objevit. Význam Mardaman spočíval zřejmě především v tom, že město leželo u obchodních cest spojujících Mezopotámii, Sýrii a Anatolii.

Zdroj: HeritageDaily a další

Oxid grafenu vyztuží hydrogel

Na Brown University přišli s novým materiálem. Jeho páteř tvoří oxid grafenu a výplň hydrogel …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close