autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna.
Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton byla publikována už letos v lednu, stávající měření jsou ale mnohem přesnější. Aktuálně zjištěné číslo 2,7928473441(42) vzhledem k počtu platných číslic odpovídá změření obvodu Země s přesností na 4 cm. U protonu se podobné přesnosti měření podařilo dosáhnout už v roce 2014.
Použité antiprotony byly vyrobeny v CERNu v roce 2015. Ve vakuu se je podařilo udržet při životě 405 dní, což je prozatím rekord (šlo údajně o vakuum obsahující 10krát méně částic, než je v mezihvězdném prostoru). Některé z 16 studovaných antiprotonů byly uchovávány při teplotě blízké absolutní nule, ale ne všechny – to tedy nebylo podmínkou jejich životnosti.
Výsledky tak zatím potvrzují standardní model částicové fyziky včetně symetrie CPT (náboj-parita-čas). Zajímavé je (poznámka PH), že původní text hodnotí takový výsledek spíše jako zklamání; pokud totiž existuje plná symetrie, nedokážeme vysvětlit, proč minimálně v naší části vesmíru hmota nad antihmotou tak výrazně převládá (první autor studie Christian Smorra v komentáři doslova tvrdí: „Asymetrie musí někde existovat.“). Autoři výzkumu si nicméně pochvalují, že tak přesné měření je umožněno významným pokrokem z hlediska používaných metod a hodlají výsledky dále zpřesňovat.

Zdroj: Phys.org

Poznámka PH: Dalo by se argumentovat: V těch částech vesmíru (multiverza), kde nepřevládá jedna z forem, se vše anihiluje a nevzniknou hvězdy, planety, život, inteligence. Takže ačkoliv je tak totální převládnutí hmoty nad antihmotou, jako pozorujeme kolem sebe, strašlivá náhoda, nic jiného kolem sebe pozorovat nemůžeme – to bychom neexistovali.

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

3 comments

  1. Studoval jsem fyziku, lecos si ještě pamatuji a to málo stačí k tomu, abych byl fascinován.

  2. Tomáš Habala

    K tej poznámke „PH“ sa ako protiargument obvykle hovorí nejaká takáto historka: Odsúdenému na smrť zaviažu oči, popravčia čata namieri pušky, zaznie príkaz Páľ a ozvú sa výstrely. Odsúdený zostane nezranený stáť. Dá si dole šatku a povie si: Je to strašná náhoda, že ma nikto netrafil ale nemal by som sa čudovať, lebo inak by som nežil a toto je jediný stav, ktorý môžem pozorovať. Takže žiadny div, že to je takto.

  3. zajimavy protiargument: muzete si rict, ze za tim musi vezet nejaka specialni pricina, i ze „zadny div, protoze…“ (dejme tomu, ze prislusne presvedceni by se dalo nejak testovat tim, zda jste ochotni to zkusit podstoupit znovu… trosku mi tak pak pripomina i argumenty kolem tech mnohosvetovych interpretaci kvantove fyziky, kde vzdy v nejake vetvi prezijete, jste tedy vlastne nesmrtelny atd.)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *