Vědci z Bonnské univerzity představili metodu, která umožňuje přesně zavádět těžký vodík (deuterium) do řady různých molekul. Takto získané deuterované sloučeniny jsou stabilnější vůči rozkladu některými enzymy. Léky vyrobené touto metodou mohou být účinné déle, pak by je tedy šlo užívat v nižších dávkách. Studie byla publikována v Angewandte Chemie. …
více »Mise k Sedně – šance jednou za 113 životů
Planetka Sedna je vzdálený transneptunický objekt známý především díky své velmi protáhlé eliptické dráze o délce 11 390 let. Aktuálně se nachází na cestě k periheliu (nejtěsnějšímu přiblížení ke Slunci), jehož dosáhne v roce 2076. Poté se Sedna opět vydá do hlubokého vesmíru a nevrátí se k nám po celá …
více »Geneticky modifikovaná medúza rozzáří svou mysl
Lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů, které vytvářejí 100 bilionů propojení. Pochopení toho, jak tyto obvody přesně fungují a jak souvisejí s naším chováním, není zrovna triviální. Jako jednodušší a modelový organismus by mohla proto vědcům posloužit malá (1 cm v dospělosti) medúza Clytia hemisphaerica. Na Caltechu nyní vytvořili …
více »Chytrý materiál detekuje poškození změnou barvy
Výzkumníci z ETH Zurich a University of Fribourg vyvinuli nový typ laminátu, který mění barvu, jakmile se materiál deformuje. Znamená to jednoduchý způsob kontroly kvality, umožňující ihned zaregistrovat případné poškození. V automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, letadel i budov se vedle lehkých kovů (hliník, hořčík, titan…) ve stále větší míře …
více »Vědci vysvětlili obří teplotu slunečné koróny
Teplota sluneční koróny v milionech stupňů (°C či K) je dosud trochu záhadou. Podle nové teorie by příčinou mohla být sluneční atmosféra těsně pod koronou, kde se zvukové vlny a některé vlny plazmatu šíří stejnou rychlostí. Vědci z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf nyní vyvinuli model, v rámci kterého se chování těchto vln …
více »Život pod ledem osamělých planet
Osamělé planety, tedy takové, které unikly z dosahu svých hvězd, by podle nové studie mohly i bez tohoto zdroje energie být vhodné pro život. Manasvi Lingam upozorňuje na to, že na každou objevenou planetární soustavu (v průměru s pár terestrickými planetami) připadá 30–40 planet potulujících se volně vesmírem. Lze si …
více »Nová reakce produkující dusík by mohla přiblížit využití amoniaku v roli paliva
Amoniak by mohl fungovat jako budoucí zdroj energie, respektive její zásobník. Tato myšlenka může mít řadu motivací i podob. V první řadě by se v podobě čpavku dal snadněji přepravovat a skladovat vodík (amoniak kupodivu obsahuje více energie než vodík o stejném objemu; lze si to představit tak, že energie …
více »Feroelektrik přibývá, funguje tak i nitrid boru
Na MITu zjistili, že 2 vrstvy nitridu boru položené rovnoběžně vedle sebe vyvolají feroelektrický jev. Na jedné straně vznikne kladný a na druhé záporný elektrický náboj. Pomocí vnějšího elektrického pole lze rozložení obrátit. Významné je, že k jevu dochází už při pokojové teplotě a také odlišným mechanismem než u jiných …
více »Týden na ITBiz: magnetismus a supravodivost
Matematička Grace Hopperová stála u zrodu konceptu podprogramů a jazyka Cobol. IT a byznys v roce 2021: koronavirus, čipy, Čína a kdo zkrachuje příště. IT a věda v roce 2021: magnetismus a supravodivost Jaké jsou hlavní výsledky vědeckého výzkumu v těch oborech, které mají vztah k počítačům a elektronice? O …
více »Zase po roce: o vědě se dnes píše všude, ale stále stejněji
Co se na Sciencemagu odehrálo v roce uplynulém a co lze čekat dál? Samozřejmě – nebyl to dobrý rok. Z hlediska Sciencemagu je pak v této souvislosti např. otázkou, zda se zde snažit publikovat (občas? pravidelně?) vědecké objevy ze světa koronavirů, nebo předpokládat, že zrovna těchto témat má čtenář už …
více »