Pavel Houser

Ve Fermilabu budou zkoumat, zda se miony přeměňují na elektrony

Ve Fermilabu se chystá experiment Mu2e a finišuje příprava zařízení, v němž by se příslušné testy měly odehrávat. Základem systému budou magnety vytvářející supravodivé jednotky, které mají být spojené do tzv. solenoidů (solenoid je speciální typ magnetické cívky). Systémy supravodivých magnetů budou tři: produkční, transportní a detekční solenoid. V rámci …

více »

Selenid cínu, další feroelektrický 2D materiál

periodická tabulka

Jako feroelektrické označujeme materiály, které ve svých různých částech spontánně vytvářejí elektrické dipóly – asi jako molekula vody, ale ve velkém měřítku. Feroelektrické materiály lze přepínat vnějším elektrickým polem, takže ve 2D by umožňovaly velmi efektivní aplikace pro elektroniku. Zatím je ale známo jen velmi málo feroelektrických materiálů, které by …

více »

Vesmír je stále teplejší

Na první pohled to nedává moc smysl. Vesmír při velkém třesku odstartoval jako krajně horký a postupně chladne (viz reliktní záření). Podle asi převládajících kosmologických modelů (zrychlující se rozpínání) pak navíc nakonec vesmír čeká ledové prázdno – bez hvězd, prakticky bez hmoty, jak ji dnes známe. Nová studie publikovaná publikovaná …

více »

Radioaktivní prvky ovlivňují obyvatelnost planet

Planety zemského typu, tedy „skalnaté“, mohou mít různé složení z hlediska zastoupení jednotlivých prvků. Nová studie tvrdí, že pro existenci života je důležité, kolik je zde radioaktivních prvků s delším poločasem rozpadu a tedy delší životností. Uran a thorium (jejich příslušné izotopy) by měly až po určitou mez zvyšovat obyvatelnost …

více »

Na koronavirus melatoninem?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Aktuálně se jako nejúčinnějším prostředkem na COVID-19 zdá vakcína společnosti Pfizer, alespoň pokud můžeme věřit počátečnímu průvodnímu nadšení (kolektivně se nejspíš projevilo na trzích). Současně byly publikovány výsledky naznačující, že spánkový hormon melatonin by mohl fungovat jako prevence i jako lék. Bude toto zjištění mít ještě nějaký význam? Samozřejmě v …

více »

Černé díry mohou vylétnout z galaxie a toulat se vesmírem

Nové výpočty na superpočítačích ukazují, co se může stát, pokud fúzují černé díry výrazně odlišné velikosti. V roce 2005 Carlos Lousto z University of Texas (Brownsville) a jeho kolegové s pomocí superpočítačů vyřešili rovnice srážky černých děr. Obdobné numerické řešení předložily nezávisle a cca ve stejné době týmy z NASA …

více »

Průchozí červí díry vyžadují existenci negativní energie

Za standardním fyzikálním modelem existuje teorie, která by umožňovala nejen existenci červích děr, ale dokonce i takových, jimiž by třeba mohla proletět kosmická loď s lidskou posádkou. Protože jde o téma samozřejmě pro laiky prakticky neuchopitelné, pojďme prostě sledovat, co tvrdí o nové studii Matt Williams na Universe Today. První …

více »

Genově editovaný ječmen má velký potenciál

Výzkum University of Adelaide, James Hutton Institute a dalších britských a australských institucí ukázal velký potenciál ječmene pro šlechtění pomocí metody editování genů CRISPR. Hlavní myšlenkou nové studie je zvýšit v zrnu hladinu beta glukanů. Ty jsou zdrojem fermentovatelné vlákniny, jejíž konzumace má pro člověka zdravotní přínosy. Tyto polysacharidy (glukózové …

více »

Hlavonožec z křídy se mohl dožívat až 200 let

Hlavonožec Diplomoceras maximum žil asi před 68 miliony lety ve svrchní křídě, tedy ve stejné době jako např. Tyrannosaurus rex. Patřil k amonitům, tedy do skupiny, která na konci křídy spolu s neptačími dinosaury také vyhynula. Stočená ulita tohoto hlavonožce, připomínající kancelářskou sponku, byla dlouhá až 1,5 metru. Linda Ivany …

více »