Pavel Houser

Otazníky kolem Mořských národů (1)

Téma zániku civilizací nás přitahuje. Nejoblíbenější je konec Říma, pojďme se nyní podívat na to, co se na Blízkém východě a v Řecku odehrálo koncem doby bronzové, kolem roku 1200 př. n. l. Kdo se o tuto problematiku trochu zajímá, ví, že tehdy zanikla říše Chetitů. Nějak k tomuto datu …

více »

Ladíme magnetismus 2D materiálů

Materiálem použitelným pro spintroniku by se mohl stát i LSMO – tedy kombinovaný oxid lanthanu, stroncia a manganu (La2/3Sr1/3MnO3, respektive LaxSr(1-x)MnO3). Jak zjistili vědci z North Carolina State University, LSMO si totiž může udržet magnetické vlastnosti i ve 2D vrstvě. Stačí vložit tuto vrstvu mezi 2 vrstvy příbuzného kombinovaného oxidu …

více »

Fosfor pro pozemský život byl předsyntetizován ve vesmíru?

periodická tabulka

Množství fosforu rozpuštěného ve vodě je velmi omezené, v řadě prostředí je fosfor vysloveně nedostatkovým prvkem. A protože fosfor současně představuje nezbytný stavební kámen současného života (nejen nukleové kyseliny, ale fosfolipidy v membránách), musel se do organické hmoty nějak v dostatečné koncentraci dostávat už v době prebiotické chemie. Vědci z …

více »

V Jeruzalémě objevili důkazy o babylónském dobytí města

Novobabylonská říše za krále Nebukadnesara II. představovala jeden z nejmocnějších států tehdejšího Blízkého východu (spolu s Médy; obě tyto mocnosti předtím společně zničily říši novoasyrskou). Jedním z Nebukadnesarových úspěchů bylo dobytí Jeruzaléma v letech 587-586 př. n. l., po němž následovalo známé babylónské zajetí Židů. Vědci z University of North …

více »

I u lidí může spát jen jedna hemisféra

Někteří živočichové dokáží při spánku střídat hemisféry a tím neustále udržovat jakousi pozornost. Speciální způsob spánku mají třeba savci spící pod vodou nebo tažní ptáci. Jak se ukázalo, u člověka se tento jev v menší míře vyskytuje rovněž. Třeba při spánku na neznámém místě se (zřejmě, podle sledování neurologické aktivity, …

více »

Bakterie dýchající arsen prý mohou být celkem běžné

Na důkladně medializovaný „arsenový život“ prezentovaný před zhruba 10 lety s velkou slávou NASA si možná leckdo ještě pamatuje, nakonec to skončilo celkem slušnou ostudou. Tehdy se mělo jednat o objev organismů, které by využívaly arsen namísto fosforu v nukleových kyselinách, tedy jako základní biogenní prvek. Což by svým způsobem …

více »

Temná hmota může být i horká

Nebo přesněji řečeno interagující. Současná modely temné hmoty předpokládají verzi „cold“, tedy takovou, která interaguje s běžnou hmotou i sama se sebou pouze gravitačně. Faktem je, že žádné částice temné hmoty se dosud detekovat nepodařilo, nakonec existují i teorie existenci temné hmoty zcela popírající, které pozorované jevy vysvětlují např. úpravami …

více »

Grafen roste i na povrchu roztaveného kovu

Zajímavá novinka týkající se grafenu popisuje dosud neznámý způsob jeho přípravy. Podle vědců z několika čínských institucí může depozice grafenu z par, ovšem ne na povrchu pevného substrátu, ale kapalné mědi, vést k rychlosti růstu jediného zárodku až rychlostí 79 mikrometrů za sekundu. Kapalná měď má mít výborné katalytické schopnosti …

více »

Hořčík místo hliníku?

Hořčík je zhruba stejně pevný jako hliník, ale asi o 35 % lehčí. Proč potom v leteckém nebo nebo automobilovém průmyslu hořčík prozatím hliníku nekonkuruje? Hlavní problém má být v možnostech jeho zpracování, tento kov alkalických zemin není příliš tvárný. Alespoň jsme si to dosud mysleli. Problémy se zpracováním hořčíku …

více »