Pavel Houser

Atmosféra Titanu nás může poučit i o dávné Zemi

Srovnávat současný Titan se Zemí před miliardami let má samozřejmě jen omezený smysl. Na Zemi nikdy nepršel metan, na Titanu neprší voda. Eventuální život na povrchu Titanu by fungoval v jiných podmínkách, vznikal jinými mechanismy a měl by jinou chemii (i když i na Titanu může někde pod povrchem existovat …

více »

Co všechno může být středně hmotná černá díra

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Primordiální objekty z doby krátce po velké třesku, jádra kulových hvězdokup i trpasličích galaxií. Astronomové z University of Melbourne a Monash University nedávno objevili černou díru o hmotnosti asi 55 000 Sluncí. Není to monstrum, jaká známe z center galaxií, ani nejde o běžnou černou díru vzniklou gravitačním zhroucením hvězdy. …

více »

Nová mutace koronaviru musí mít především štěstí

Vlny, superpřenašeči a superudálosti. O přežití rozhoduje přírodní výběr, ale vedle toho samozřejmě i prostá náhoda. Kdy má nová mutace koronaviru SARS-CoV-2 šanci se v rámci populace viru rozšířit? Některá mutace může např. vést ke změně proteinů čepičky, což zvýší schopnost viru infikovat buňky. Jiný typ viru zase třeba dokáže …

více »

Slitina uranu je termoelektrickým rekordmanem

periodická tabulka

Největší termoelektrický jev byl dosud zaznamenán u sloučeniny kobaltu, manganu a galia. Nově objevená slitina uranu dokáže z dodaného tepla generovat až 4krát vyšší napětí, 23 mikrovoltů na změnu teploty o 1 K; jde o napětí příčné k teplotnímu gradientu. Příslušný poměr reprezentuje veličina zvaná Nernstova odezva (Nernstův jev; používá …

více »

Jedlé hologramy, půvabná kuriozita

Hologramy, a to včetně celkem sofistikovaných, jsou dnes všudypřítomné, zdaleka už je nenajdeme jen na vysoce chráněných produktech typu bankovek či osobních dokladů, zatím se však netisknou přímo na potraviny. Podle studie publikované v ASC Nano by se to mohlo změnit. Nová technologie umožňuje tištění hologramů (potřebné kvality, „nanostrukturovaných“) i …

více »

Hlavonožci mají dvě fáze spánku, snad i sny

Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …

více »

Pravlk obrovský se s běžnými vlky nekřížil

Pravlk obrovský (Canis dirus, dire wolf) byl samostatný druhem, odlišným od dalších psovitých šelem. K takovému výsledku došla studie DNA. Zatímco vlk se občas kříží se šakaly či kojoty (ale ne zase natolik, aby druhy splynuly), parvlk byl geneticky izolován. Možná to hrálo i nějakou roli ve vyhynutí této největší …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close