Pavel Houser

Z moře do sladké vody za pouhých 100 let

Pstruh duhový, respektive losos duhový (Oncorhynchus mykiss) se vyskytuje v řadě forem, od sladkovodních po žijící v moři. Poddruh žijící v moři se někdy označuje jako pstruh ocelový (steelhead, lat. někdy gairdnerii). V 90. letech 19. století přenesli tuto rybu z kalifornského pobřeží do Michiganského jezera (kvůli rybářům) a už …

více »

Chytrý gel, který chodí pod vodou

Technici z Rutgers University-New Brunswick dokáží na 3D tiskárně vytvořit z gelu různé „roboty“, kteří se pak pohybují pod vodou. Jejich těla jsou měkká podobně jako třeba u chobotnice, mohou se deformovat, aby se v případě potřeby protáhla zúžením, přitom se však nerozpadají. Navíc dokáží manipulovat i s dalšími předměty. …

více »

Proč jsme (možná) jediná civilizace v Galaxii?

Trojice vědců z Oxfordu provedla další analýzu slavné Drakeovy rovnice, která popisuje pravděpodobnost inteligentního života. Cílem celé analýzy bylo samozřejmě opět vysvětlit Fermiho paradox – proč ve vesmíru ani přímo kolem sebe nevidíme stopy mimozemských civilizací? Drakeova rovnice samozřejmě obsahuje skoro samé neznámé – jaká je třeba pravděpodobnost, že na …

více »

Neznámá pražská archeologie

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Další upírské pohřebiště uprostřed Čech. Proč po přijetí křesťanství začaly pohřby s mincí pod jazyk? Zajímavosti a perličky subjektivně vybrané při četbě níže uvedené knihy (zájemci zde jistě najdou i řadu dalších informací, především při popisu méně známých pražských lokalit). Dlouho se předpokládalo, že přechod od pohřbívání žehem ke kostrovým …

více »

2D je moc, známe už i 1D materiály

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Technologové z University of California v Riverside připravili drátek, v němž lze dosáhnout 50krát vyšší proudové hustoty než v mědi (obecně zde limit představuje hlavně to, že při zvyšování proudové hustoty se materiál začne přehřívat a vodivost klesá). Práce publikovaná v IEEE Electron Device Letters (hlavní autoři A. Balandin a …

více »

Vitamínem B6 na zapamatování snů

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Ve dvojitě slepém pokusu na 100 dobrovolnících se ukázalo, že stačí 5 dní po sobě si vzít před spaním doplňky obsahující vysoké dávky (240 mg) vitamínu B6 a lidé si pak dokáží mnohem lépe zapamatovat své sny. Samotný obsah snů, rychlost usínání ani spánkové vzory ovlivněny nebyly. Výzkumníci z australské …

více »

Týden na ITBiz: EK rozhodla o pokutě pro Google

Z pohledu uchazečů o zaměstnání je nejoblíbenější technologií Apache Spark. Nový Red Hat Ansible Engine. Řízení přístupu a identit: nové trendy Oblast v češtině poněkud kostrbatě označovaná nejčastěji jako „řízení přístupu a správa identit“ (IAM, identity and access management) prochází řadou změn, a nejde přitom jen o GDPR. Ve skutečnosti …

více »

Platina s grafenem dokáže zázraky

Nové grafenové elektrody se dají implantovat do mozku jedna radost. Vědci z University of California v San Diegu zjistili, že nanočástice platiny snižují odpor (impedanci) grafenu až 100krát, a přitom skoro nemění průhlednost materiálu. Vědci díky tomu dokázali přesně zaznamenávat mozkovou aktivitu transgenních myší jak na větší ploše, tak i …

více »

Proč ptáci nemají zuby

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …

více »

Chleba vs. pivo

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Aneb proč vůbec vzniklo zemědělství? Archeologové objevili zbytky chleba starého asi 14 500 let. Jak si hromadně povšimla média, má jít o suverénně nejstarší známý chleba vůbec. Pekli si ho lidé kultury, kterou označujeme jako natufien – v době, která výrazně přecházela vzniku zemědělství, alespoň pokud je nám teď známo. …

více »