Pavel Houser

Kvantová kočka: Kdo uvěří v nesmrtelnost?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Myšlenkový experiment se Schroedingerovou kočkou známe všichni, co ale kdyby platila mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky? Jsme nesmrtelní? Následující paradox je znám v řadě verzí, přidržme se té, jak ji popisuje Max Tegmark. Podle Everettovy interpretace kvantové mechaniky se v okamžiku měření (pozorování) vlnová funkce rozštěpí, a svět se tak rozdělí …

více »

K čemu byly díry v mamutí kosti

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

O provazech a lanech z paleolitu toho víme velmi málo, i když třeba ve Věstonicích se podle všeho tkaly oděvy z kopřiv. Nyní Nicholas J. Conard a Maria Malina z Universitaet Tübingen přišli s novou interpretací nálezu mamutoviny z jeskyně Hohle Fels v jihozápadním Německu. Díry v mamutí kosti podle …

více »

Exoplaneta u Proximy Centauri?

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Spekulace nabírají na obrátkách. Oznámí astronomové objev exoplanety u Proximy Centauri, nejbližší hvězdy od Slunce? Jaký objev v oblasti exoplanet je ten největší? Těžko říct. S oblibou říkám, že to není konkrétní jeden objev ale informace, že exoplanety jsou všude a jsou pestré. V tomto tvrzení máte schované vše: od …

více »

Červencovou astrofotografií je Saturn

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2016 obdržel snímek „Saturn“, jehož autorem je Pavel Prokop. Saturn – pokud ne nejkrásnější, tedy bezpochyby jedna z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové a tak budeme jen těžko pátrat po …

více »

Poloměr protonu zůstává hádankou

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nové měření na jádře deuteria ukazuje, že mluvit přímo o rozporu se standardním modelem částicové fyziky by bylo příliš silné, ale nejasnosti přetrvávají. Poloměr protonu se nejčastěji stanovoval z rozptylu jiných částic, jimiž se proton odstřeloval. Další metoda vycházela z toho, jakou hodnotu/vzdálenost mají energetické dráhy elektronu v atomu. Podle …

více »

DNA počítače nezvládly hmotnostní bariéru

I v češtině vyšla v řadě Kolumbus od MF kniha „Na úsvitu živých strojů“, která mapuje vývoj oboru DNA počítačů od jeho počátku v polovině 90. let. Vyšla v roce 2008, to už byl ovšem zájem o DNA počítače za zenitem. (Vrcholil těsně na počátku tisíciletí, kdy se všude mluvilo …

více »

Uhlíkové nanobubliny jako kontejnery

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Švýcarští výzkumníci připravili uhlíkové nanokapsle vyrobené z 3-4 vrstev grafitu. Mohou fungovat jako dopravníky a oddělovat od sebe hydrofobní a hydrofilní prostředí. Samotné kapsle jsou ve vodě (kupodivu) dobře rozpustné. Do jejich nitra se přitom dají vpravit jiné látky, např. hydrofobní. Ty se z kapsle pak uvolňují pouze za určitých …

více »

Proč celé nebe nezáří

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Záhada dávno objasněná, až na to, že každý ji vysvětluje trochu jinak. Olbersův paradox zní: V nekonečném vesmíru by každým směrem od nás měla být nějaká hvězda, její záření by mělo postupně ohřát a rozzářit i eventuální „blokující“ hmotu. Proč potom na obloze vidíme jednotlivé hvězdy, proč je v noci …

více »

Komplexní život ve vesmíru je pravděpodobný, pokud…

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Fermiho paradox i Drakeova rovnice jsou dobře známé koncepty, operují však s příliš mnoha neznámými. Co alespoň některé pravděpodobnosti zkusit určit přesněji? Astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a biochemik William Bains z Massachusetts Institute of Technology publikovali v časopisu Life model, který praví – je-li ve vesmíru běžný …

více »

Jediná odrodilá buňka: Jak vzniká rakovina

Co všechno se musí stát, aby se buňka stala rakovinou? Kroků je celá řada: Mutace, neomezené dělení, nezávislost na růstových signálech, nezávislost na inhibičních signálech, nesmrtelnost, schopnost vybudovat vlastní systém látkové výměny, invazivost… Nejprve musí samozřejmě nastat příslušná mutace a látky vyvolávající mutace jsou proto současně karcenogeny. Podobnou roli mohou …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close