Pavel Houser

3D tisk ze skla i za běžné teploty

Sklo se hodí pro celou řadu aplikací. Materiál může být samozřejmě průhledný, tepelně i chemicky odolný a navíc dlouhá tradice sklářského průmyslu již vedla k designu mnoha různých druhů skel se speciálními vlastnostmi, stejně tak je k dispozici množství metod pro další zpracování skla. Pro postupy 3D tisku ze skla …

Read More »

Termiti staví i ze skla, oceli či vosku

Termiti druhu Odontotermes obesus budují hnízda, která mohou vyrůst až 10 metrů nad úroveň okolního terénu. Navíc jsou velmi flexibilní i co se týče použitého materiálu. Co se týče nejčastěji používané hlíny, tito termiti jsou omezeni pouze její vlhkostí. V příliš vlhké půdě se boří, příliš suchou zase nedokáží slinami …

Read More »

Budoucnost bezdrátového dobíjení

Bezdrátové dobíjení baterií, založené na principu elektromagnetické indukce mezi dvěma cívkami, není nijak novou technologií. Již dlouhou dobu se používá například u elektrických zubních kartáčků, které se automaticky dobíjejí po odložení do stojánku. Větší význam ale bezdrátové nabíjení získalo až s dostupností této technologie v moderních smartphonech. Dobíjení mobilních telefonů jejich odložením na …

Read More »

Komplexní myšlenky v lidském mozku

Strojové učení opět prokázalo svoji sílu a techniky zobrazování mozku se díky tomu prý posouvají na další úroveň. Dosavadní metody mapování lidského mozku (zejména funkční magnetická rezonance) dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům – takže se třeba dalo poznat, na kterou kartu z balíčku se člověk podívá. Příslušné vztahy …

Read More »

Uhlík stokrát jinak

Jednotlivé modifikace uhlíku lze spolu kombinovat – takže připraveny byly už nanotrubičky plněné fullerenem nebo i grafit prokládaný molekulami fullerenu. Fullereny samotné mohou fungovat jako klece pro jiné malé kousky uhlíku, podobně i uhlíkové nanotrubičky. Vědci z Vídeňské univerzity nyní v Science Advance publikovali studii o další pozoruhodné látce tohoto …

Read More »

Editování genů CRISPR a boj s automatickým korektorem

Nástroj, který dokáže předvídat chyby vznikající při metodě editování genů CRISPR, vyvinuli vědci na University of Texas v Austinu. Výsledky publikované v časopisu Cell se pokládají za významné, protože se tím umožní využít CRISPR pro bezpečnou úpravu individuálních genomů. Nástroj CRISPR, který vystříhává určité určené varianty genu a v konečném …

Read More »

Bod zlomu – vlastní auta prý začnou mizet už za 4 roky

Think tank RethinX tvrdí, že autonomních aut se dočkáme mnohem dříve, než se předpokládá, a že technologie mnohem více naruší stávající modely/systémy (bude disruptivní). Konkrétně prý v roce 2030 budou autonomní auta představovat 95 % amerického „trhu“ – v tom smyslu, že ujedou 95 % vzdálenosti. Nicméně současně těch 95 …

Read More »

Algoritmus předvídá pravděpodobnost smrti hrdinů ze Hry o trůny

Milan Janosov ze Středoevropské univerzity v Maďarsku využil strojové učení/neuronové sítě k analýze populárního seriálu. Hru o trůny Janosov modeloval pomocí teorie grafů, kdy uzly grafu byly jednotlivé postavy/scény a hrany jejich interakce (zda spolu hrdinové mluví, vyskytují se v jedné scéně apod.). Z pozice postavy v rámci grafu má …

Read More »

Dávné kořeny teplokrevnosti?

dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Všechno nasvědčuje tomu, že teplokrevnost suchozemských obratlovců vznikla několikrát nezávisle na sobě. Jak by to mohlo být jinak, když společný předek savců a ptáků žil tak strašně dávno? Kdoví. Po desetiletí se paleontologové dohadují o teplokrevnosti dinosaurů (někteří mohli být, nebo dokonce u některých druhů se teplokrevnost mohla týkat jen …

Read More »