science

Aktivní papír ničí koronavirus

Čeští experti vyvinuli papír, který likviduje viry, bakterie a kvasinky. Výrazný účinek vykazuje i proti viru SARS-CoV-2. Vědci Ústavu chemických procesů AV ČR a odborníci z papírenské společnosti SPM–Security Paper Mill, kteří jej společně vyvinuli, jej proto nazvali anticovid papír. Umožní práci s bankovkami, ceninami nebo jinými dokumenty a jejich archivaci bez …

více »

Evoluční genetika duševních poruch

Lidé se schizofrenií či autismem mají daleko méně potomků než jejich zdraví sourozenci, muži ještě méně než ženy. Sestry postižených jedinců mívají mírně zvýšený počet dětí, možná jako kompenzaci, ale bratři jich mají méně. Výběr by měl silně pracovat proti těmto poruchám. Nejpravděpodobnější evoluční vysvětlení zní, že výběr je v …

více »

30 let reaktoru VR-1 Vrabec

Už 30 let slouží školní štěpný jaderný reaktor VR-1 Vrabec studentům z Česka i zahraničí, ale také vědě. Poprvé dosáhl reaktor, který v pražské Troji provozuje Katedra jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), takzvaného kritického stavu 3. prosince 1990 v 16.25 hodin. Přípravy na jeho výstavbu ale začaly …

více »

Evropa vybuduje síť pro velmi přesné přenosy času a frekvence, na projektu se podílí i CESNET

Dojde k přechodu od vysílání rádiového signálu k přenosu signálu po optických vláknových sítích. Sdružení CESNET se zapojilo do projektu CLONETS-DS (Clock Optical Network Services – Design Study). Přispěje tak k nastavení celoevropské optické sítě pro distribuci velmi přesné informace o čase a frekvenci. Nová infrastruktura v budoucnu zajistí například větší …

více »

Objevena mutace způsobující poruchy růstu kostí

Pochopení mechanismů je nezbytné pro vývoj léčby a také pro odhalení genetické zátěže v rizikových rodinách. Na povrchu téměř každé lidské buňky se nacházejí řasinky neboli primární cilie. Jejich poškození, vede k mnoha poruchám – včetně růstových. Týmu Pavla Krejčího z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Masarykovy univerzity v Brně ve …

více »

Vědcům se podařil zápis dat do antiferomagnetu – femtosekundovým laserem

Antiferomagnetické součástky umí podobně jako neurony nejen informaci uložit, ale také spočítat, kolik zapisovacích pulzů do neuronu přišlo. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy úspěšně dokončili experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Výsledky výzkumu dnes zveřejnil prestižní …

více »

Čeští výzkumníci připravují světově unikátní mikroskop

LiteScope schopný např. lokalizovat vady v jednotlivých tranzistorech s extrémní přesností. Pod názvem LiteScope se skrývá speciální typ mikroskopu pocházející z Česka. Světové vědecké laboratoře o nynější verzi mají již několik let velký zájem. Dokáže totiž velice jednoduchým způsobem rozšířit možnosti elektronových mikroskopů. Brněnská společnost NenoVision nyní vyvíjí zcela nové …

více »

Krátké elektrické pulzy by mohly sloužit k léčbě nádorů

Na principu ovlivňování dynamiky mikrotubulů fungují některé chemické způsoby léčby nádorových onemocnění. Výzkum na rozhraní fyziky a biologie prokázal, že pomocí vysoce intenzivních krátkých elektropulzů je možné ovlivňovat stavbu mikrotubulů, které jsou součástí vnitřní kostry buňky. Toto zjištění by mohlo být využito při kontrole růstu rakovinných buněk u nádorových onemocněních, …

více »

Vědecká revoluce: Čechy vs. Holandsko

Foto: © Dollar Photo Club

Třicetiletá válka zvýraznila historicky významné rozštěpení Evropy do nerovně se vyvíjejících, geograficky nejasných a různě předurčených částí, Východu a Západu. Toto rozdělení hluboce poznamenalo nejenom politickou, sociální a ekonomickou oblast, ale také úsilí o poznání přírody. Před rokem 1618 byly Čechy, ležící uprostřed Evropy, nejbohatší habsburskou doménou. Skýtaly jedny z …

více »

Rekord: kryoelektronová mikroskopie zobrazila jednotlivé atomy vodíku v proteinu

Pomocí kryoelektronové mikroskopie se vědcům podařilo zobrazit molekulu proteinu apoferritinu v rozlišení 1,25 angstromů (angstrom je desetimiliontina milimetru, 10 na -10 metru). Úspěchu dosáhl tým, který vedl Holger Stark z Max Planck Institute for Biophysical Chemistry v Göttingenu. Za kryoelektronovou mikroskopii získali Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson v …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close